Škvoři

4. dubna 2007 v 12:09 | Bednišška |  BEZOBRATLÍ - INVERTEBRATES

Řád: škvoři (Dermaptera)

škvořikřídla škvora 1 - krytky, 2 - blanitý druhý pár křídel, C - klíšťkovité cerky
ZNAKY DOSPĚLCŮ: Nepočetný řád škvorů zahrnuje středně velký hmyz s kousacím ústním ústrojím. Hlava prognátní, zploštělá, dobře pohyblivá. Přítomny velké složené oči, jednoduchá očka (ocelli) nevyvinuta. Předohruď s nápadným štítem. První pár křídel zkrácený, pevný, hladký, bez žilnatiny, tzv. krytky (tegminy); druhý pár blanitý, nejčastěji dobře vyvinutý, vějířovitě složený pod první pár. Blanitá polokruhovitá křídla jsou tvořena hlavně velkým, vějířovitým análním lalokem, přední část křídla (= vše mimo análního laloku) tvořena kožovitou squamou (šupinou), v klidu je vidět pouze šupina. Štíhlý a pohyblivý zadeček končí tuhými, víceúčelovými jednočlánkovými klíšťkovitými cerky, které kromě chytání kořisti a obrany slouží i k vytahování a skládání zadních blanitých křídel zpod krovek. Pohlavní dvojtvárnost je ve tvaru klíštěk, které jsou u samců mohutnější a zakřivenější, u samic více rovné (OBR). Krátké běhavé nohy s tříčlánkovými chodidly.
ZNAKY LAREV: Larva škvorů je velice podobná dospělému hmyzu; je však menší, má menší počet tykadlových článků (při každém svlékání jich přibývá) a také klíšťky na konci zadečku jsou jednodušší. Na rozdíl od imaga larva nemá křídla.
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVOJ: Škvoři procházejí při vývoji proměnou nedokonalou. Jejich vývoj je z mnoha hledisek velice zajímavý. Než samička začne klást vajíčka, vyhledá vhodné místo pod kamenem nebo v zemi, kde vyhloubí komůrku. Vajíček není mnoho, zpravidla jen několik desítek. Velký počet (jaký je znám např. u některých škůdců) zde není ani potřebný. Celá snůška je totiž skryta a navíc chráněna samičkou, která nakladená vajíčka už neopouští. Po celou dobu jejich vývoje jim věnuje pozoruhodnou péči. Často je olizuje; tím je zbavuje nejen drobných úlomků, které by je mohly poškodit, ale často i spór rozmanitých plísní. V hnízdě přenáší vajíčka z místa na místo. Přitom špatná a poškozená vajíčka vyhazuje, aby předešla infekci zdravých vajíček. Samička odhání od vaječné snůšky také veškerý loupeživý hmyz a nevyjímá ani samečka. Zdá se, že přítomnost samičky v hnízdě je nutná pro normální vývoj vajíček; opuštěná vajíčka zplesniví a dále se nevyvíjejí. Samice setrvává v hnízdě ještě i nějaký čas poté, co se vylíhly mladé larvy. Teprve po druhém svlékání se larvy rozlézají po krajině. Samička splnila svůj životní úkol a umírá. Škvoři mají v průběhu roku jediné pokolení.
POTRAVA A ZPŮSOB ŽIVOTA: Škvoři žijí skrytě, přes den zalézají (často v početných skupinách) do tmavých úkrytů a opouštějí je až v noci. Rychle a hbitě běhají, i létající druhy dávají tomuto způsobu pohybu přednost. Většinou jsou všežraví, živí se živými i mrtvými látkami všeho druhu. Mají vyšší nároky na teplotu a vlhkost, a proto nejvíc druhů žije v subtropech a tropech.
POČET DRUHŮ: Ve světě asi 1300, 10 čeledí; v ČR 3 čeledi, 7 druhů.
FYLOGENEZE: V porovnání s jepicemi, vážkami, pošvatkami nebo se šváby, kteří patří k hmyzu nesmírně starému, jsou škvoři vývojově mnohem mladší. Jejich prapředci se nám zachovali ve zbytcích z období druhohor, z jury, která proslula v dějinách tvorstva jako doba, v níž naši planetu osídlovali obrovští veleještěři.
ROZŠÍŘENÍ: Kosmopolitní
bezobratli
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naty Naty | 25. března 2008 v 19:42 | Reagovat

moc měkný blog =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama