Duben 2007

Výmarský ohař

12. dubna 2007 v 15:35 | Bednišška |  PSI - DOGS
Výmarský ohař
Výmarští ohaři jsou považováni za nejstarší čistou rasu německých ohařů. Při pátrání po původu plemene se musíme vrátit do minulosti na dvůr sasko-výmarského velkovévody Karla Augusta (1757 - 1828), který proslul jako osvícený vladař a příznivec umění. Karel August byl také vášnivý myslivec. Říkalo se o něm, že je lovec mezi králi a král mezi lovci. Měl pověstnou smečku, ve které se vyskytovali také neobvykle zbarvení ohaři. Přestože zatím není zcela jasné, jak vlastně "výmarák" vznikl, existuje varianta, podle níž si Karel August přivezl stříbrošedé psy z návštěvy u knížete Esterhazyho a Auersperga v Čechách. Údaj nijak prokázán není a bude třeba ještě prozkoumat archívy a obrazárny, aby se dalo vyřknout poslední slovo.
Standard a jméno získalo plemeno roku 1897 a jeho chov je cílevědomě řízen. Výsledkem šlechtitelského úsilí je nádherný, všestranný lovecký pes, schopný poradit si jak s vysokou, tak drobnou zvěří. Chová se v poměrně malém počtu. Výjimku tvoří jenom USA, kde jsou "výmaráci" velmi oblíbení a kde se jich používá dokonce i k policejní službě. V Evropě zůstávají věrni lovu a oceňuje se zejména jejich ovladatelnost a chuť k aportování, ale také ostrost a ostražitost.

Zajímavý je také vývoj od štěňátka k dospělému psu. Výmarský ohař se rodí s blankytnýma očima, bývá šedě modrý, a někdy dokonce žíhaný. Až v osmi měsících se barva vytříbí a ze psa se stává krasavec k pohledání.
Přejete-li si vlastnit psa s aristokratickými rysy, který vyniká půvabem, rychlostí, energií a vytrvalostí, pořiďte si "výmaráka". Navíc můžete volit mezi krátkosrstou variantou nebo si můžete pořídit psa dlouhosrstého. Jeho původ je rovněž nejasný. Jednou z možností je ta, že se krátkosrstým rodičům v některých krevních liniích rodila s krátkosrstými štěňaty vzácně i dlouhosrstá. Postupem času se vyštěpila dlouhosrstá varianta, která byla v roce 1935 mezinárodně uznaná.
V obou případech získáte přátelského a oddaného společníka, který miluje děti, ale zárověň je ostražitý vůči cizím lidem. Dáte-li svému psovi tolik času, kolik potřebuje, je lehké z něj vychovat poslušného psa. Pokud ovšem svého miláčka nebudete mít pod kontrolou, je možné, že to bude naopak.
Co dodat závěrem - je pravda, že výmarský ohař je svým vzhledem i povahou nejzajímavějším příslušníkem rodiny kontinentálních ohařů. Pro mystické duše je určitě zajímavý i ten fakt, že jeho vznik a původ je obestřen tajemstvím, které se patrně nepodaří odhalit.
ZEMĚ PŮVODU: Německo
VLASTNOSTI
Všestranný, lehce ovladatelný a náruživý, lovecky upotřebitelný pes, systematického a vytrvalého hledání, ačkoliv ne nadměrného temperamentu, pozoruhodné kvality nosu. Ostrý na škodnou a vůči lidem. Spolehlivý ve vystavování a v práci na vodě. Pozoruhodný sklon k práci po ráně - sledování a držení stopy, k dohledávce a přinášení.
PLEMENNÉ ZNAKY CELKOVÝ VZHLED
1) Kohoutková výška měřená pevnou mírou 59-70 cm u psů a 57-65 cm u fen. Středně velký lovecky upotřebitelný pes. Účelný pracovní typ, krásných tvarů, šlachovitý, silné svaloviny. Samčí případně samičí typ musí být jednoznačně výrazně zjevný.
2) Barva stříbřitá, srnčí nebo myší šeď, jakož i přechody mezi těmito odstíny barev. Hlava a závěs často poněkud světlejší. Bílé znaky jsou v nepatrné míře přípustné na prsou a na prstech. Často na hřbetu více nebo méně široký tmavý "úhoří pruh". Psi s vysloveně červenožlutým pálením mohou být použiti v chovu až po rozhodnutí klubu a pouze tenkrát, jestliže dosáhli nadprůměrných výsledků pracovních, přičemž jedinci při oceňování exteriéru nemohou očekávat více než "dobrou". Hnědé pálení je diskvalifikující.
3) Osrstění
a) krátké, jemné (krátké drsné je vzácnější)
b) krátké tvrdé s delším vlasem (s delšími pesíky) a hustou podsadou, tzv. "stockhaar" - středně dlouhý, hustý rovný, hladce přiléhavý krycí vlas s hustou podsadou, střídmě vytvořená "péra" a "kalhotky"
c) dlouhosrsté - měkký, dlouhý krycí vlas s podsadou nebo bez podsady. Hladký nebo vlnitý. Na špičkách závěsů může být sametový, v místě nasazení dlouhý, převislý. Délka osrstění - z důvodu účelnosti 3-5 cm na hřbetě a po stranách - na spodní straně krku, na předohrudí a na břiše ponejvíc delší, dobrá "péra" a "kalhotky", avšak směrem dolů méně dlouhá srst. Prut s dobrou vlajkou, meziprstí osrstěné, s méně dlouhým vlasem na hlavě. K dokonalé tvorbě osrstění dochází často až po druhém roce života.
výmarský ohař: foto: www.weim.net 4) Hlava úměrně dlouhá, v souladu s velikostí trupu. U psů širší než u fen avšak u obou šíře mezi slechy je v poměru k délce hlavy. Od špičky nosu k počátku čela o něco delší než odsud k záhlavnímu výčnělku. Ve středu čela prohlubenina, týlní výčnělek lehce až středně vystupující. Za očima dobře znatelná jařmová kost. Morda dlouhá a zejména u psů mohutná, z profilu působí skoro hranatě. Okolí kolem špičáků a trháků skoro stejné síly. Mohutný bezvadný chrup. Nosní hřbet rovný, často poněkud klenutý, nikdy ne propadlý směrem dolů. V nejvýše nepatrné míře znatelný stop (čelní sklon). Úměrně převislé pysky, které jsou stejně jako patro masové barvy. Malý koutek. Svalnaté a výrazné líce. "Suchá hlava".
5) Závěs široký a dosti dlouhý, téměř ke koutku mordy dosahující, špičatě zaoblený, vysoko a úzce nasazený. V afektu lehce dopředu natočený, zřasený.
6) Nos tmavé masové barvy dozadu pozvolně přecházející do šedé barvy, přesahující spodní čelist.
7) Oči jsou barvy jantarové, tmavé až světlé, inteligentního výrazu, ve štěněčím věku blankytně modré. Kulaté, nepatrně šikmo vsazené.
8) Krk ušlechtile působící a nesený, svalnatý, téměř kulatý, ne příliš krátký. K ramenům zesilující a ladně přecházející do hřbetní a hrudní partie. Bez laloku. Kůže na hrdle ne příliš volná.
9) Trup správných proporcí a osvalený. Délka trupu v poměru kohoutkové výšky asi 12:11.
10) Hruď je mohutná, ne příliš široká s dostatečnou hloubkou, dosahující téměř k loktům a dostatečné délky, klenutá bez sudovitého tvaru, s dlouhými žebry.
11) Hřbet poněkud delší, avšak neprohnutý, vzadu nepřestavěný a v předu nepřečnívající, jinak ale pevný a svalnatý.
výmarský ohař, foto: www.bapfish.freeuk.com 12) Prut má být krácen ve stáří jednoho až dvou dnů podle předpisu o ochraně zvířat, u krátkosrstých a "stockhaar" výmarských ohařů o 4 - 4,5 cm. U dlouhosrstých výmarských ohařů se odstraňují dva až tři obratle (odpovídající délce jedné vrbové jehnědy). Prut je nasazen nížeji pod hřbetní linii než je tomu u ostatních porovnatelných plemen a dává znát původní (prvotní) svisle spadající prut.
13) Plece - lopatky dobře zaúhlené, dlouhé, šikmo a dobře přilehlé, opatřené silnými svaly.
14) Běhy povšechně "vysoko" nikoliv příliš široce postavené, šlachovité a rovné. Od loktů ke středu záprstí a od loktů ke kohoutku vykazující poměr délky přibližně 1:1. Lokty nejsou vytočeny ani směrem dovnitř ani směrem ven, jsou volné a rovně přilehlé. Přední končetina je správně připojena ve výši středu předohrudí. Přední běhy jsou navzájem rovnoběžné. Zadní jsou od kyčlí k patnímu kloubu dlouhé. Kyčelní, holení a patní klouby správně zaúhlené tzn. stehenní partie kratší než partie holení. V tomto posledním tj. patním kloubu je kratší než je tomu u kyčelního a holenního kloubu. Běhy rovněž rovnoběžné, šlachovité a osvalené, ani vně ani dovnitř vytočené. Svisle utvořená stavba kostí působí hladký a snadný chod. Zadní běhy k předním znatelně rovnoběžně posazené. Hřbet zůstává v klusu rovný.
15) Tlapky uzavřené a mohutné, bez vlčích drápků (paspárků), rovně se středem trupu postavené. Prsty klenuté, delší střední prsty nejsou chybou. Drápy světlé až tmavě šedé. Polštářky tlapek rovněž dobře utvářené.
výmarský ohař, foto: www.ozpets.com.auVYLUČUJÍCÍ VADY
V naprostém rozporu proti plemenným znakům nebo proti zásadám pro udržení plemene, a proto s oceněním známkou z exteriéru "nedostatečně" - jiná barva než šedé odstíny - jiná barva oka než jantarová - oko příliš šikmo usazené, entropium nebo ektropium - výrazný stop - hlava netypická pro výmarského ohaře - prohnutý nosní hřbet - nedostatečné osrstění, zvláště na břišní partii (výjimku tvoří feny mající vrh nebo těsně po vrhu/)- psi, kteří nemají obě varlata - psi vzhledově slabí, zvláště plaší a bázliví - psi přerostlí nebo nedorostlí - psi slabí, rachitického založení - psi s hrubými vadami chrupu, zejména předkus a podkus - nos barvy růžové - psi, kteří se nenacházejí ve výstavní kondici.
HRUBÉ VADY
Známkování včetně "dostatečné" až k "nedostatečné" - chybějící více než dva premoláry - špatný krok - vadný předsun - neuzavřené tlapky - polštářky tlapek nerovnoměrně posazené - vadné zaúhlení končetin vzadu i vpředu - vadné patní kosti - paspárky (vlčí drápky)- silně prohnutý nebo kapří hřbet - silně přestavěný (ocenění pouze známkou "nedostatečný") - příliš krátká nebo nedostatečná morda (vždy podle velikosti/)- vady povahy - příliš silné pysky - příliš krátký závěs - pohlavnímu typu neodpovídající
psi-kocky

Jak postupovat při nálezu divoce žijícího ptáka?

12. dubna 2007 v 15:32 | Bednišška |  OCHRANA ZVÍŘAT
Lidé, kteří bojují za záchranu životů divoce žijících zvířat v nouziNíže uvedené informace vám objasní, jak postupovat v případě, že se setkáte s divoce žijícím ptákem v nouzi.
Informace pro vás připravili odborníci, kteří se záchranou divoce žijícíh zvířat zabývají.
V naší republice existují záchranné stanice, které vám mohou zajistit rychlou a odbornou pomoc ve vašem regionu, připravujeme jejich seznam.
PTÁCI
Dospělí ptáci uvízlí v místech, odkud se sami nedostanou
Ptáci nemocní
Ptáci otrávení
Poranění ptáci a mláďata
Promoklá a prochladlá mláďata
Vyhozená nebo vypadlá mláďata z hnízda
OBECNÉ ZÁSADY
Pomáháme jen těm opeřencům, kteří to opravdu potřebují. Smyslem pomoci je návrat ptáka zpět do přírody jako zdravého rovnocenného jedince.
Ptačí mláďata vracíme, je-li možno, zpět do hnízda. Jinak patří jejich odchov do odborných rukou.
Zraněné a nemocné ptáky neléčíme laicky doma, ale předáme je do nejbližší stanice pro handicapované živočichy.
Ptačí mláďata nepatří do rukou dětem!
Nezasahujeme zbytečně do ptačího života v přírodě.
Chraňte své zdraví. Pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o přenosné onemocnění ptáka.
Dodržujte hygienu - nemocného ptáka oddělte od svých vlastních zvířat a dětí, umístěte ho do krabice, kterou stejně jako další použit pomůcky po předání ptáka odborníkům spalte. Po kontaktu s ptákem si vždy řádně umyjte ruce.
MLÁĎATA
Po silném větru nebo bouři mohou z hnízd vypadnout malá mláďata. Matka o ně mimo hnízdo nepečuje a neumí je dostat zpět. Ptáci svá mláďata nepřenášejí. Mládě pak na zemi může prochladnout a zahyne zimou a hladem.
Když najdeme takové mládě, vrátíme je zpět do hnízda mezi sourozence - ptáci nemají čich o nic lepší než lidé, proto lidský dotek nevadí. Nebo můžeme ptáče vzít domů, osušit, zahřát a předat do odborné péče.
Trvale chovat doma divoké ptáky není možné s ohledem na směrnici Evropské unie o ptácích. Obraťte se proto na odborníky ve stanicích pro handicapované živočichy.
POTRAVA:
DRAVCI, SOVY, ČÁPI, VOLAVKY: libové syrové maso - nejlépe drůbeží nebo menší ryby - navlhčeného vodou nebo vaječným žloutkem
KUŘATA, KACHŇATA, LABUTĚ: zrní, ovesné vločky nebo jáhly, sekané listy pampelišek - u kachňátek namočených ve vodě
HOLOUBATA, HRDLIČKY: zrní - směs (pšenice, rýže, kroupy) - může být namočené
RORÝSI, DATLI, ŽLUNY: kousky syrového libového masa (nejlépe drůbežího) navlhčeného vodou
ZPĚVNÍ PTÁCI: kaši z najemno nastrouhané mrkve, uvařeného vejce a piškotu, případně hmyz či škrábané libové maso
Nesmí se podávat!
Uzeniny, konzervy, mléko, čokoláda, cukr nebo cukrovinky, měkký chléb, nahnilé a plesnivé zbytky, smažené a pečené potraviny.
Žížaly, slimáci, larvy much.
Nedoporučuje se:
Psí konzervy, kompoty, těstoviny a knedlíky, vařené maso.
V nouzi lze použít:
Psí a kočičí granule namočené do vody, kočičí konzervy, neslaný sýr (tvrdý), tvaroh na strouhání, rozmočený rohlík nebo houska (bílé pečivo), sojový tvaroh, sojové maso (uvařené).
Nenapájejte mládě, dokud ho nenakrmíte! (Výjimkou jsou ptáčata nalezená ve velkém horku.)
Ptáci nepotřebují tolik vody jako savci. Vodou vyplavujete zbytky potravy ze žaludku a střev ptáčete a urychlujete vyhladovění. Mláďata napájíme namáčením jednotlivých soust do vody.
Mláděti musíme nejprve otevřít zobáček a vkládáme do něj potravu nejlépe pinzetou. Mládě krmíme nejméně každých 20 minut.
Nalezené mládě musíme držet v teple.
Mládě zabalíme do suchého hadříku a ponecháme v místnosti. V případě potřeby použijeme lampičku a na ptáče svítíme ze vzdálenosti cca 30 cm.
Mládě držíme v krabičce a jako podestýlku připravíme papír, seno nebo ubrousky či kapesníky.
Nalezené mládě předáme v co nejkratší době do rukou odborníkům!
KDY MLÁDĚ POMOC NEPOTŘEBUJE:
Vyletující kosi nebo drozdi zdržující se na zemi nebo ve křoví
Mladé sovy - sedí i měsíc na větvích okolo hnízda a přivolávají rodiče pískáním
Mladé poštolky - posedávají několik dní na římsách, parapetech nebo balkonech domů
Rodiče u ptáčat nesedí trvale, pouze je dokrmují
káněDOSPĚLÍ PTÁCI:
Druhy zranění: Nárazem na sklo, sražením autem nebo vlakem, postřelením, popálením se o elektrické vedení, nárazem na dráty, chycením se do pastí, spolknutím rybářského háčku s návnadou, zamotáním se do sítí, pádem do komína, zraněním jiným predátorem.
Ptáci si též mohou poškodit opeření tím, že spadnou do nádob s vyjetým olejem nebo barvami, přiletí na vodu znečištěnou olejem nebo jinými ropnými látkami, přilepí se na lepové pasti nebo přistanou na vodě, v níž jsou saponáty či jiné čistící prostředky.
Ptáky přenášíme v uzavřené papírové krabici či v plátěném sáčku nebo v přenosce určené k přepravě ptáků.
Riziková zranění:
Zlomeniny křídel a nohou - neotevřené
Zlomeniny křídel a nohou - otevřené
Jiné otevřené rány
Staré rány - otevřené
Úrazy elektrickým proudem
Otřes mozku, úrazy hlavy
Polknutí rybářského háčku
Otravy a onemocnění
Napadení vnějšími parazity
Tato zranění potřebují okamžitou odbornou pomoc.
Poškození opeření
Přimrznutí k ledu
V případě znečištění opeření špinavé peří omyjeme saponáty nebo vhodným rozpouštědlem a opláchneme vlažnou vodou.
Pokud jsou labutě, či jiní vodní ptáci přimrzlí k ledu, a ani plašením je z ledu nedostaneme, podléváme je vlažnou vodou a nůžkami oddělíme špičky per od zmrzlého povrchu.

Další nebezpečí hrozí ptákům uvíznutím ve větracích otvorech, pádem do světlíků, bazénů nebo uvíznutím v kanálech.

Jak postupovat při nálezu divoce žijícího savce?

12. dubna 2007 v 15:31 | Bednišška |  OCHRANA ZVÍŘAT
Kteří savci jsou v nouzi:
- osiřelá mláďata
- mladí jedinci těch druhů, které v zimě spí (ježci)
- zranění jedinci
- jedinci uvízlí na místech, odkud se sami nedostanou
- jedinci nemocní či otrávení
MLÁĎATA
Zajíci:Ježek
Mládě zajíce je plně vyvinuté, vidí, slyší a má zuby. Samice je přichází krmit pouze 1× za den - v noci. Jinak o ně nepečuje. Mládě prvních deset dní nevydává pach, sedí na místě a nereaguje na okolí. Teprve potom začne běhat a utíkat před nebezpečím.
Osiřelé mládě pobíhá a hledá matku, proto aktivně přijde k člověku nebo ke psu. Pouze takové mládě vezmeme domů.
Zajíčka napájíme injekční stříkačkou 2-3× denně neředěným kondenzovaným, neslazeným mlékem. Co nejdříve předáme do rukou odborníkovi.
Srnčata, muflončata, kolouši, daňčata:
Samice přežvýkavců nechávají prvních 7-10 dnů mládě v mlází či vysoké trávě a chodí k němu několikrát denně - zejména v noci. Mládě klidně leží, nevydává pach a před lidmi neutíká. Teprve po týdnu začne chodit s matkou.
Osiřelé mládě pobíhá, hlasitě píská nebo bečí nebo je velmi slabé, leží na boku a má obvykle zavřené oči.
Mládě zahřejeme, nakrmím mlékem z 1 dílu TATRY a 2 dílů slabého čaje či vody - NESLADÍME - dudlíkem a dětskou lahví a předáme do rukou odborníka.
Prase divoké
Bachyně rodí selata v doupěti. Vodí je, chrání a pečuje o ně. Ve vrhu je průměrně 5 až 7 selat. Samice při obraně selat napadne psa i člověka.
Osiřelé mládě pobíhá, kvičí, ale matka se neobjevuje delší dobu, leží osamoceně v klidu a nevšímá si okolí, postává či leží u silnice či na kolejích nebo vytrvale běhá za lidmi či za psy. Takové sele odchytíme a vezmeme domů.
Sele zahřejeme a nakrmíme dětskou lahví polotučným mlékem - NESLAZENÝM. Sele potřebuje dotyk, proto je při krmení masírujeme a hladíme. Co nejrychleji předáme do rukou odborníka.
Mláďata šelem
Šelmy rodí mláďata v doupatech - norách, dutinách. Při kácení stromů, stavebních úpravách či terénních pracích je někdy doupě zničeno. Taková mláďata je třeba vzít a odevzdat v nejbližší stanici pro handicapované živočichy.
Mláďata zahřejeme a napojíme směsí mléka TATRA a slabého čaje 1 : 2 a předáme do stanice pro handicapované živočichy.
VeverkaVeverka
Veverka rodí mláďata v hnízdě či dutině. Často je přenáší do jiného pelechu, přičemž může mládě upustit. Mladé veverky také bývají sráženy ze stromů útočícími strakami nebo silným větrem.
Pomůžeme při nálezu velmi malých mláďat na zemi, je-li mládě poraněné, je-li prochladlé nebo promoklé nebo při nálezu hnízda s mláďaty u padlého stromu.
Mládě zahřejeme a napojíme polotučným mlékem slabě oslazeným medem. Použijeme injekční stříkačku. Co nejdříve předáme stanici pro handicapované živočichy.
Ježek
Samice ježka rodí mláďata v hnízdě z kupy staré trávy v křoví či hromadě dřeva. Někdy rodí na podzim a tato mláďata, pokud nedosáhnou hmotnosti alespoň 650 g, mají malou naději přezimovat.
Pomůžeme, dojde-li ke zničení hnízda při stavbě či likvidaci křovin a slepá mláďata se povalují venku, najdeme-li od poloviny října mladé ježky lehčí než 450 g a od poloviny listopadu lehčí než 650 g, nebo je-li mládě zraněné či silně zamořen klíšťaty či vajíčky much.
Slepá mláďata ihned předáme stanici pro handicapované živočichy, jejich odchov doma není možný. Starší ježky (od 120 g) zahřejeme, umístíme do pokojové teploty, zbavíme vnějších parazitů sprejem pro psy a kočky a nakrmíme. Můžeme použít kočičí konzervy (BEZ SÓJI). Nejvhodnější jsou konzervy pro koťata. Z domácí stravy můžeme ježky nakrmit vařeným kuřecím nebo hovězím masem s přílohou - rýže, vločky, těstoviny, vařené vajíčko, dětské piškoty. NESOLÍME.
Ježka můžeme chovat přes zimu doma. Chov ale konzultujeme s nejbližší stanicí pro handicapované živočichy. Držíme ho v málo frekventovaných prostorech, zbytečně ho nerušíme a neochočujeme.
Netopýr
Pomůžeme, nalezneme-li netopýra uvízlého v nádobě, ze které se nemůže dostat, leze-li netopýr po zemi, zazimuje-li v bytě či na chodbě nebo je-li zraněný.
Dejte si dobrý pozor. Netopýr kouše. CHRAŇTE SE KOŽENÝMI RUKAVICEMI!
Uvízlé zvíře necháme přes den v klidu, večer vypustíme na parapet či balkon, odlétne samo. Zraněného netopýra předáme ihned stanici pro handicapované živočichy. Pokud nemůžeme netopýra hned odvézt, nakrmíme ho pinzetou hmyzem (moučnými červy, mouchami...) nebo syrovými drůbežími játry. Zimujícího netopýra necháme v chladu a předáme stanici nebo odneseme na půdu domu, odkud může na jaře sám odletět a umístíme na vyvýšené chráněné místo.
POZOR:
Netopýr rychle vyhladoví! Je obtížné jej doma krmit. Proto patří do rukou odborníkům ještě v den nálezu. Měl by dostat napít z vhodné misky či lžičky. NETOPÝR MŮŽE PŘENÁŠET VZTEKLINU! Každé pokousání hlaste lékaři a zvíře předejte k vyšetření veterinářem do stanice.

Mládě kunyJak zabráníme tomu, aby se savci zraňovali a jinak strádali?
Ohleduplnou jízdou autem, zejména v lesích a v noci.
Nebudeme-li likvidovat křoviny od května do července.
Zakrytím jímek, kanálů a stok poklopy.
Vybavením bazénů bez schodů a van na dešťovou vodu prknem pro možnost výlezu.
Zviditelněním drátěných plotů, k oplocení je zakázáno používat takové materiály, které mohou zvířata poranit, zejména ostnatý drát.
Opravou děr v plotech u zarostlých pozemků a zavíráním brat.
Umístěním plašičů na zemědělské stroje při žních nebo plašením zvěře těsně před sklizní.
Likvidací nezákonných pastí typu želez.
Umísťováním návnad na trávení hlodavců na krytá místa, kam jiná zvířata nemohou.

Jste-li myslivec, pak střelbou pouze na dobře viditelnou zvěř a na rozumnou vzdálenost dle možností své zbraně a rovněž důsledným dohledáváním postřelené zvěře.

Jste-li majitel psa, pak jej nepouštějte volně v přírodě, zejména v okolí lesíků, krmelců a kdekoliv v krajině v době od května do srpna a rovněž na velkých zelených plochách sídlišť jej opatřete náhubkem, aby nezraňoval mladé zajíčky a ježky.

Zákony veteriny

12. dubna 2007 v 13:46 | Bednišška |  PSI - DOGS
ZÁKON ABSOLUTNÍ
Existuje-li na světě něco, co váš pes skutečně nenávidí, je to veterinář.

DISMAYOVA KŘIVKA
Strach z veterináře roste úměrně s velikostí psa.

ZÁKON MAXIMÁLNÍHO ÚSTUPKU
Aby se pes mohl vyhnout návštěvě u veterináře, je dokonce ochoten krátkodobě snížit objem své stravy až o jednu třetinu.

ZÁKON ŠPIONÁŽNÍ
Pes pozná veterináře i tehdy, nemá-li na sobě bílý plášť.

ZÁKON GLOBÁLNÍ ODPLATY
Pes se za křivdy na něm veterinářem spáchané mstí všem ostatním veterinářům na světě.

BAREŮV ZÁKON DETEKCE
Pes je schopen identifikovat veterináře i mezi návštěvníky nudistické pláže.

ZÁKON NAPROSTÉ PRAVDĚPODOBNOSTI
Setká-li se pes s neznámým veterinářem, pokouše ho.

InjekceZÁKON PŘÍRODNÍHO VÝBĚRU
Setká-li se pes se svým veterinářem kdekoli mimo jeho ordinaci, jednoho z nich bude nutno po souboji utratit.

BEZPEČNOSTNÍ PŘEDPIS PRO VETERINÁŘE
Vycházíte-li mimo ordinaci, je bezpodmínečně nutné být ozbrojen.

POTENČNÍ ZÁKON PRO VETERINÁŘE
Setkáte-li se na nudistické pláži se psem, kterého jste někdy v minulosti kastroval, vyřeší to jednou pro vždy vaše starosti s plánovaným rodičovstvím.

BILANČNÍ ZÁKON PRO VETERINÁŘE
Býti veterinářem je mnohem nebezpečnější, než být pyrotechnikem, mechanické bomby se zneškodňuji nesrovnatelně snáz.

ZÁKON AKCEPTOVÁNÍ OSUDU
Onemocní-li pes, smíří se mnohem lépe se smrtí, než s návštěvou u veterináře.

SCHWARZKOPFŮV ZÁKON ROZRUCHU
I na smrt nemocný pes dokáže při návštěvě ordinace vyvolat větší paniku a zmatek, než explodující ruční granát.

ZÁKON VÁLEČNÉHO ZPRAVODAJE
V ordinaci veterináře po znehybnění psa by se dal bez problémů natočit dokumentární film o válečných zvěrstvech v Bosně.

ZÁKON SATISFAKCE
Všechny ty škody, které váš pes na majetku veterináře způsobí, musíte pochopitelně zaplatit.

ZÁKON ROZŠÍŘENÉ SATISFAKCE
Kromě škod na majetku po vás bude veterinář vyžadovat i bolestné a náhradu za ušlý zisk.

ZÁKON OVĚŘENÍ FAKTU
Hodláte-li svého psa podrobit kastraci, informujte se předem na rodinné poměry veterináře.

ZÁKON NEJMENŠÍHO ZLA
Nejvhodnější veterinář pro provedení psí kastrace je sirotek bez blízkých příbuzných.

DRAGŮV ZÁKON BEZVÝCHODNÉ SITUACE
Předepíše-li veterinář vašemu psovi léky, je prakticky nemožné přinutit psa, aby léky požil.

ZÁKON SOLIDARITY
Aby byla do psa vpravena pilulka, je zapotřebí aktivní spolupráce nejméně dvanácti lidí.

HUNTEROVA RADA PRO OSAMĚLÉ CHOVATELE
Má-li vaše rodina členů méně, požádejte o pomoc sousedy.

Pes v tom má vždy jasnoSHOOTOVA TŘINÁCTERKA
Postup při vpravování pilulky do psa je následující:
- nejprve je nutno psa chytit, psa chytá deset osob, zbylé dvě vyčkávají
- je-li pes chycen, rozdělte se do dvou skupin po pěti osobách
- zatímco první skupina psa drží, druhá si v co nejkratším čase ošetří poranění
- poté se obě skupiny vystřídají
- maximální čas, po který si mohou skupiny ošetřovat poranění, je asi půl minuty, déle není možno psa udržet, překročíte-li časový limit, musíte začít znovu od bodu 1
- obě skupiny současně drží psa, optimální rozložení sil je dvě osoby na levou zadní nohu, dvě osoby na pravou zadní nohu, dvě osoby na levou přední nohu, dvě osoby na pravou přední nohu a dvě osoby na trup
- dvě zbývající osoby si natáhnou svářečské rukavice (nemáte-li je, postačí brankářské) a opatrně se přiblíží k psí tlamě
- první osoba bleskurychle otevře tlamu
- druhá osoba do ní bleskurychle zasune pilulku - čím hlouběji se podaří pilulku zasunout, tím pravděpodobněji zůstane uvnitř psa
- obě osoby poté drží psí tlamu tak dlouho, dokud pes alespoň třikrát nepolkne
- poté, co pes alespoň třikráte polkl, je nutno stanovit evakuační signál - např. osoba co drží levou zadní nohu vykřikne TEĎ
- jakmile osoba držící levou zadní nohu vykřikne TEĎ, všech dvanáct osob opustí v co nejkratším čase místnost
- místnost je třeba opouštět disciplinovaně, ale rychle

SHOOTŮV DODATEK
Účinnost výše popsaného postupu je asi padesátiprocentní.

ZÁKON NEOMEZENÉ INVESTICE
Pes dokáže vyplivnout pilulku i tehdy, když třikráte polkl.

ZÁKON O ZMĚNĚ PREFERENCÍ
Budete-li chtít do psa vpravit druhou pilulku, musíte požádat o pomoc jiné sousedy.

PITFALLOVO PRAVIDLO ÚSPĚŠNÉ LÉČBY
Čím více nájemníků má váš dům, tím pravděpodobnější je, že pes léčbu pilulkami dokončí, ovšem pouze za předpokladu, že se sousedé navzájem nestýkají.

BANDÁŽNÍ ZÁKON
Utrpí-li pes zranění, které musí být ovázáno, vydrží obvaz na psovi pouze po dobu přesunu z ordinace domů.

LOOPŮV ZÁKON MARNOSTI
Pokusíte-li se psa ovázat sami, zůstane pouze u pokusu.

ZÁKON RECYKLACE
Obvaz určený na ovázání psího zranění, využijete na ovázání zranění vlastních.

INFORMATIVNÍ TABULKA MVDR. HARSCHE
VETERINÁRNÍ ZÁKROK - DÉLKA PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
- běžné vyšetření - dva až tři dny
- očkování - cca jeden týden
- základní ošetření tržných ran - tři dny až dva týdny
- odčervení - jeden až dva týdny
- vymačkání žláz - dva týdny až jeden měsíc
- kastrace - jeden měsíc až jeden rok
(bolestné a náhrada za ušlý zisk se stanovuje individuálně v závislosti na rozsahu způsobených poranění)

Proč milujeme psy?

12. dubna 2007 v 13:45 | Bednišška |  PSI - DOGS
dítě a pes1. Pes je snad jediný tvor, který vás bude vítat pokaždé, když vlezete do bytu, a to i když odejdete jen se smetím k popelnici.

2. Pes vás bude milovat
  • i když jste právě vstali z postele, jste zmačkaní, neupravení a máte nevábný dech;
  • i když máte nadváhu nebo akné;
  • i když jste přinesli malou výplatu;
  • i když jste zpocení;
  • i když jste nevygruntovali celý byt;
  • i když je prázdná lednička;
  • i když vás vyhodili z práce;
  • i když jste dostali ve škole blíže neurčené množství špatných známek či poznámek;
  • i když vám holička vyrobila na hlavě něco, z čeho se zbytek vaší rodiny bude dlouho vzpamatovávat;
3. Psům nesmrdí nohy.

4. Nepotí se.

5. Nepohazují špinavé prádlo po bytě.

6. Když něco provedou, tváří se provinile a nelžou.

7. Když je pustíte do postele, nahradí vám ohřívací láhev a většinou vám nechají i kus peřiny a polštáře.

8. Nenadávají, když se vám na cestě porouchá auto nebo dojde benzín.

9. V autě zpravidla cestují tiše a bez řečí.

10. Nepouští si nahlas rádio v autě ani doma.

11. Nekouří cigarety.

člověk a pes12. Neplivou na chodník.

13. Až na vyjímky sežerou, co ji dáte, a to ve většině případů s nadšením.

14. Mají dobrou náladu, i když mají hlad.

15. Když je něco bolí nebo jim není dobře, trpělivě čekají na pomoc.

16. Rozdávají úsměvy, štěstí a lásku.

17. Hlídají váš spánek i byt.

18. Kdykoliv vás vyslechnou.

19. Sdílejí s vámi váš smutek.

20. Účinně likvidují osamělost.

21. Jsou připraveni bránit váš život výměnou za svůj.

22. Učí nás, jak mít rádi život.

Jak se pozná pejskař?

12. dubna 2007 v 13:44 | Bednišška |  PSI - DOGS
1. Doma má víc psích pelíšků, žvýkacích hraček, obojků, vodítek, postrojů a přepravek na psy, než má psů.
2. Po setkání s jinými pejskaři si během třiceti sekund zapamatuje jméno psa, ale jméno majitele si nezapamatuje, pokud se s ním nesetká aspoň čtyřikrát.

3. Nerozmýšlí se nad tím, zda má dát svému psovi líznout zmrzliny ze svého kornoutku.

4. Při každé příležitosti ukazuje fotoalba plná fotografií svých psů.

5. Hovoří o svých pejscích jako jiní o svých dětech a vnoučatech.

6. Pokud je připojen na internet, věnuje se vyhledávání novinek o psech všeobecně, o svém plemeni, prohlížením seznamů, fotografií, dotazů a odpovědí, chatů o psech, poslouchání zvuků, vyhledávání chovatelských stanic a prostě všeho, co se týká psů.

7. Na svém pracovním stole, v peněžence a jinde má stovky obrázků svých psů, ale fotky jeho rodiny by musel pracně hledat.

8. Nikdo nechce jezdit v jeho autě, protože všichni dobře vědí, že by potom byli samý chlup.

9. Na každého pejska, kterého potká na ulici, se usměje.

10. Když sáhne do kapsy, vždycky mu vypadnou psí granulky, pamlsky a sáčky na sbírání hromádek.

11. Dříve, než sám zasedne k jídlu, mají jeho pejsci plnou misku.

12. Dlouze diskutuje s přáteli, jak nejlépe zastřihnout psí drápky, ale on sám ještě nikdy nebyl na pedikúře ani manikúře.

13. Knihovnu má přeplněnou knihami o psech a psích hrdinech.

14. Za nejkrásnější okamžiky dne pokládá dobu strávenou se svým psem.

15. Svému psu nabídne postel, i když ví, že bude spát při kraji na tvrdé hraně.

Pejskaři 16. Dívá se na příšerné filmy jen proto, že v masové scéně se objeví asi na tři vteřiny jeho plemeno.

17. Na všech šatech má psí chlupy, dokonce i v okamžiku, kdy je má čerstvě vyprané nebo je nese z čistírny.

18. Jediné, na co se můžou všichni přátelé zeptat při setkání, je otázka: Jak se mají psi? nebo Kolik psů teď máte?

19. Na jeho novoročenkách jsou jedině jeho psi (ostatní členové rodina jen zřídka).

Pro opatrné psy

12. dubna 2007 v 13:39 | Bednišška
Nejez horké jídlo.

Nekousej propisky.

Nestav se na žádnou stranu v domovních sporech.

V neděli po ránu skoč do postele.

Nechrápej.

Buď loajální a poslušný - když se ti to hodí.

Nestoupej na pojízdné schody. Ať si tě vynesou.

Když čekáš na pána před obchodem a někdo ti může něco dát, dělej zarmoucené obličeje.

Komplikuj, jak jen to jde, své vysazení na veterinární stůl.

Nevzrušuj se, když pán křičí. Jeho štěkání je hroznější než kousnutí.

Nepleť si včasný oběd s občerstvením mezi pokrmy.

Nauč své potomstvo, že štěňata je nutné slyšet, ale ne vidět.

Nedovol udělat ze sebe loveckého psa, pokud nemiluješ:
a) silný hluk
b) přebývání pod širým nebem
c) pohled na krev

Bez ohledu na to, jak jsi nacpaný, vždy žebrej o přídavek.

Neštěkej na sebe v zrcadle, protože se zbytečně děsíš.

Nepij mořskou vodu.

Třepej každým ručníkem, kterým tě chtějí vytírat, dokud se nepřesvědčíš, že je dočista mrtvý.

Neštěkej přes zavřené okno na něco, co je příliš daleko, než aby tě to slyšelo.

Pokud už opravdu musíš brát koupel, pamatuj, že mýdlo je na mytí a ne žrádlu.

Nevytahuj se na většího psa který je uvázaný, dokud se nepřesvědčíš, že není na dlouhé šňůře.

Máš-li na výběr čistě povlečenou postel a nepovlečenou, vždycky zvol tu první.

Nauč se rozpoznávat zvuk otevírání dveří u ledničky.

Smiř se s očkováním.

Vystrkuj hlavu z okénka (a ještě lépe ze střešního okna) rychle jedoucího vozu.

Nehoň ovečky, nemáš-li na to příslušnou kvalifikaci.

Najdi místo, kde se prodávají pochoutky pro psy.

Nevycházej z domu z obavy před petardami.

Nedovol aby tě děti, které se v rodině vyskytují, odsunuly do pozadí.

Chceš-li vykousat díru do gauče, snaž se to udělat na místě, které nejde snadno zakrýt.

Usmívej se.

Jdi-li mokrý, neoklepávej se, dokud se v tvé blízkosti neocitne co nejvíce lidí.

Nejez trávu - budeš zvracet.

Buď olizovačem člověku, kterého miluješ.

Jestli je povrch třeba vyrovnat, toč se dokolečka než si lehneš.

Pamatuj, že hra s toaletním papírem je dobrá jen pro děti.

Neprozraď nikomu, že se ti líbí v boudě.

Spřátel se s místním řezníkem.

Nehrabej jámy, pokud do nich nemáš co schovat.

Psům vstup zakázánNauč se rozpoznávat - a ignorovat - cedulky "psům vstup zakázán".

Nechovej se nikdy jako zpráskaný pes.

Nechoď u nohy, když můžeš jít vpředu.

Napadej cizí když přicházejí do domu, ne když odcházejí.

Pamatuj, že nejsi člověkem (a kdo by jím chtěl být?)

Hoň se za létajícím talířem, ale ne za bumerangem.

Nesoulož na veřejnosti.

Chceš-li být dobrým loveckým psem, nežer zvěřinu.

Chceš-li být dobrým ovčákem, nekousej ovce.

Nenech se ponížit - výstav psů se zúčastňuj jen tehdy, máš-li šanci vyhrát.

Napadni zloděje jen tehdy:
a) je-li evidentně neozbrojený
b) chce ukrást tebe

Nikdy nepřijímej tabletky, pokud nejsou podané v té nejlepší pochoutce.

Nebuď egoista - poděl se o své blechy s jinými.

Nejez pavouky.

Zapínej si bezpečnostní pás v autě.

Nauč se podávat pac.

Nos své obojky a identifikační známky.

Jsi-li oříškem, lži na téma svých rodičů.

Jsi-li čistokrevným psem, popírej, že v tvém rodokmenu došlo k incestu.

Zdrž se mávání ocasem okolo cenného porcelánu.

Měj rozkoš z pořádného kartáčování.

Nefňukej!

Nejez karamel.

Netloustni!

Dbej kdy se nehodí pokoušet osud.

Někoho zachraň!

Ke psům o polovinu menším se chovej lhostejně.

Nauč se rozlišovat relaxaci a letargii a trénuj obojí.

Nehoň se za svým ocasem.

Pozoruj ryby v bazénku, ale nespadni do něj.

Nenechej se nachytat, když tě pod záminkou venčení chtějí vykoupat.

Míváš-li kocovinu, nekraď bonbóny s likérem.

Skutečně inteligentní psi nepředvádějí své kousky na povel.

Pamatuj, že hravé koťátko se brzy stane divokým kocourem.

Přistup na zaměstnání hlídače jen tehdy, pokud nemůžeš v noci spát.

V autě stůj vždy na zadním sedadle, abys bránil řidiči ve výhledu zpětným zrcátkem.

Odřezky, které člověk nechává znamenají hostinu pro hladového psa.

Nikdy se nenechávej nazývat vořechem.

Dbej o svou čistotu. Je to lepší než koupel.

Nikdy nevěš hlavu, leda tehdy, když to děláš proto, abys získal co chceš.

Lehej si blízko ohně, ale zase ne moc blízko.

Neočůrávej domácí rostliny.

Když línáš, lehej si na tmavé gauče a sedadla v autě.

Nedovol, aby si pán pod záminkou tvého venčení zašel na panáka.

Snaž se být nejlepším exemplářem svého plemene, zvláště jestli tví majitelé evidentně nejsou nejlepšími v tom svém.

Buď hrdý na intimní části svého těla a nestyď se je ukazovat.

Buď milý na malé chlapečky, časem budou větší než ty.

Schovej si tabletku pod jazyk a po pěti minutách ji vyplivni.

Jsi-li mokrý, lehni si na teplé místo. Budeš smrdět ještě víc.

Nauč se číst, abys rozpoznal slova: P R O C H Á Z K A a Ž R Á D L O.

Nikdy se nesnaž chytat míč, který je tak malý, že bys jej mohl spolknout.

Nedej se bez boje shodit z výhodného křesla či gauče.

Zákaz psům
Postarej se, aby tví páni bojkotovali hotely, do kterých nesmějí psi.

Jez sníh, pokud není žlutý.

Zvládni tenis.

Nikdy nejez žrádlo pro psy přímo z konzervy.

Nevítej radostně páchnoucí nohy.

Buď milovníkem slunečního ohřevu - spi ve skleníku.

Měj své oblíbené křeslo.

Vyžaduj tabulku "Pozor! Zlý pes!" bez ohledu na svůj temperament.

Pokud se tě někdo snaží cvičit metodou cukru a biče, sežer bič.

Nikdy si nenech znechutit procházku kvůli mrholení.

Pamatuj, že v reklamě má krmení pro psy vždycky více masa.

Zřekni se jakékoli spojitosti s Pavlovem.

Měj vrtochy.

Nikdy se nenechej nachytat na lidské vrčení.

Jdi k psychoanalytikovi.

Vymáhej nejméně 23 hodin spánku denně.

Vždy si vyber tu nejkratší cestu.

Naléhej na to, aby povelům, které ti dávají, předcházelo slovo "prosím".

Trhej jen důležité dopisy.
Nakládej s plyšovými medvídky s pohrdáním, jaké jim náleží.
Nauč se žebrat výhodným způsobem.
Předstírej, že neslyšíš pískání.
Noviny, rozložené po podlaze, nejsou ke čtení.
Nejez zeleninu - nadýmá.
Nikdy si nevezmi čokoládu pro psy namísto skutečné.
Dotýkej se vlhkým nosem šatů hostí.
Nikdy nejez co ti dávají, máš-li podezření, že je v tom tabletka.
Nekamaraď se s ježky.
Seznam se s místním policejním psem. Nevíš kdy jej budeš potřebovat.
Nehoň auta.
Atakuj vysavač, ale prchej před koštětem.
Nikdy nepoužívej prostory pro venčení psů.
Nauč se sundávat čokoládu z vánočního stromku.
Nechávej stopy po svém nose na čistých oknech.
Nedovol lidem svalovat vinu na tebe, když pouštějí duchy.
Nesnaž se otevřít želvu.
Chytej mouchy, ale ne vosy.
Vyhýbej se perlivým nápojům.
Nespi v mraveništích.
Pózuj na fotografiích jen tehdy, když na nich nemáš být.
Vynuť si, aby tě vyvenčili v průběhu dobrého filmu v televizi.
Vyj, když slyšíš operu.
Vytahuj z koše na odpadky věci, které lidi přivádějí do rozpaků.
Dbej na hygienu - neolizuj se po lízání něčího obličeje.
Plav pouze ve špinavé vodě.
Z principu nejez hot-dogy.
Pleť se pod nohama.
Pij raději z napáječky pro ptáky než ze své misky.
Hoň veverky.
Když jedoucí auto mizí z obrazovky, nehledej je za televizí.
Štěkej v noci.
Nikdy se nenechej odbýt odpovědí "ne".
Neoznačuj si své teritorium na pichlavých keřích.
Vždy dělej taková hovínka, která se nedají nabrat na lopatku.
Nekousej ruku, která tě krmí.
Štěkej tam, kde platí nařízení zachovávat ticho.
Zdaleka míjej rozbité sklo.
Nikdy se neobracej zády k dítěti s vodní pistolkou.
Přeběhni náhodou po mokrém betonu.
Nenech se vyfotit na pohlednici.
Skákej na lidi, kteří čtou dlouho noviny.
Nauč se rozlišovat pravý zvonek od zvonku v televizi.
Neodcházej od stolu dokud nedostaneš něco k jídlu.
Neboj se reprezentantů velkých plemen.
Dávej popud k zívání.
Pamatuj si, kde jsi zakopal kost.
Mávni ocasem nad evolucí a najdi si lepší způsob, jak se přivítat s jinými psy.
Neopij se z nadšení, že máš zdravotní pojištění.
Zabíjej nudu na dlouhých cestách autem a) štěkáním na cyklisty, b) zvracením, c) děláním razítek na oknech
Hleď s pohrdáním na vyhánění jezevce z nory.
Buď vůdcem smečky.
Žij ve shodě se zásadou, že jsi "nejlepším přítelem člověka".
Schovej se v hustých křovinách, kam se lidé bojí jít.
Ovládej svou žárlivost.
Nečůrej, když tě hladí po bříšku.
Když zestárneš, nauč se novým kouskům.
Snaž se zachovávat přátelství se psy sousedů.
Nos čumák nahoru.
Schovej se, když hřmí.
Nasbírej tolik bodláků, kolik můžeš.
Bojuj s metlou.
Vyhýbej se veterináři s teploměrem.
Hraj si na schovávanou.
Nauč se rozpoznávat, kdy se majitelé chystají na dovolenou.
Ve společnosti kousej jen pískací hračky.
Nikdy si nehraj s hračkou, která již přestala pískat.
Měj falešnou březost.
Nikdy si nic nenechej vyrvat z tlamy.
Nedovol, aby z tebe kastrací udělali bázlivého tlusťocha.
Nikdy nejez lejna, ani když ti říkají, že jsou pro tebe dobrá.
Nesbírej jídlo na smetišti.
Nejez vitamíny.
Jestli je horko, lehni si do studené vody.
Nebuď zbytečně podezíravý - není možné aby ti někdo chtěl ukrást kost.
Nekousej si drápy.
Neber na sebe vinu za zločiny kočky.
Válej se jen na měkkém gauči.
Neválči s pit bulteriérem (leda že sám jsi tohoto plemene).
Vždycky měj alibi.
Nikdy se nehoň za vycpaným zajícem.
Dbej na to, aby na tebe Mikuláš nezapomněl.
Pozvedej staré lidi na mysli, navštěvuj je.
Buď něčím hrdinou.
Provázej své majitele na procházky.
Nauč se prodlužovat cestu domů.
Nauč se říkat: "prosím".
Nejez z talíře, který mohl někdo olízat.
Osvoj si pózu sfingy.
Nikdy nezapomínej, že pocházíš z vlka, zvláště pokud jsi čivava.
Aspiruj na titul "nejlepší pes".
Nekousej nohy křesel ani stolů.
Chceš-li aby tě brali v potaz, strč někomu nos do podpaží.
Nikdy nepij z misky s nápisem "kočka".
Nevěř lidem, kteří místo používání tvého jména, mluví o tobě jako o psu.
Pokud bydlíš s jiným psem nečekej, že najdeš nějaké jídlo tam, kdes je nechal.
Nesouhlas s "domluvenou svatbou" pokud necítíš k partnerovi skutečné sympatie.

Měj velkou boudu, ale vzpírej se, když tě do ní strkají.

Drž ocas daleko od malých dětí.
Nauč se rozpoznávat slovo "pes" v pěti jazycích.
Nešlapej lidem na nohy.

Měj stále smutný výraz.

Děti tě budou milovat, když si s nimi budeš hrát s míčem - dokud je nepokoušeš.

Kočičí zákony

12. dubna 2007 v 13:36 | Bednišška |  KOČKY - CATS
  • Zákon kočičí nehybnosti: Nehybná kočka zůstane nehybná, pokud na ni nezapusobí jiná síla, jako je otevírání kočičí konzervy anebo myš v pohybu.
  • Zákon kočičího pohybu: Kočka se pohybuje přímo, pokud není dobrý důvod změnit směr.
  • Zákon kočičí přitažlivosti: Veškerá modrá saka a černé svetry přisávají kočičí chlupy v přímé závislosti na tmavosti látky a světlosti kočky (a naopak).
  • Zákon kočičí termodynamiky: Teplo se přemísťuje z teplejšího předmětu do studenějšího, jenom v případě kočky se teplo přemístuje do kočky.

  • Zákon kočičího protahování: Kočka se protáhne do délky, která je přímo závislá na délce spánku právě dokončeného.
  • Zákon kočičího spánku: Všechny kočky musí spát s lidmi (pokud možno) a v pozici, která je co nejnepříjemnější pro dané lidi.
  • Zákon kočičího prodlužování: Kočka je schopna prodloužit svoje tělo prakticky na délku potřebnou k dosažení předmětu, který vzbudil kočičí
    pozornost.
  • Zákon kočičí akcelerace: Kočka akceleruje v přímém poměru (linearně) až do doby, kdy je připravena se zastavit.
  • Zákon kočičí přítomnosti u stolu: Kočka musí být přítomna u všech jídel, kde je předloženo cokoliv dobrého.
  • Zákon rozložení kobercu: Žádný koberec nesmí zůstat v původní poloze po delší dobu.
  • Zákon kočičí poslušnosti: Kočičí poslušnost je nepřímo závislá na snaze lidí, kteří chtějí, aby něco udělala.
  • První zákon zachovaní energie: Kočka ví, že energie se nedá vytvořit ani zničit, proto používá energie, co nejméně je možno.
  • Druhý zákon zachovaní energie: Kočka také ví, že energie může být šetřena dostatečným spánkem.
  • Zákon pozorovaní lednčky: Když kočka pozoruje ledničku po dostatečně dlouhou dobu, někdo příjde a vyjme něco dobrého k jídlu.
  • Zákon elektricky vyhřívané pokrývky: Zapni pokrývku a kočka skočí do postele rychlostí světla.
  • Zákon namátkového hledání pohodlí: Kočka neustále hledá a většinou i najde nejpohodlnější místo v jakékoliv místnosti.
  • Zákon pytlíků, škatulí a obsazení: Všechny pytlíky a škatule v místnosti musí obsahovat kočku v co nejkratším čase.
  • Zákon kočičích rozpaků: Kočičí naštvanost je přímo závislá na velikosti rozpaků znasobených množstvím lidského smíchu.
  • Zákon spotřeby mléka: Kočka vypije množství mléka, které se rovná její tělesné váze, jenom aby ukázala, že to dokáže.
  • Zákon výměny nábytku: Kočičí touha po škrábání nábytku je přímo úměrná ceně nábytku.
  • Zákon kočičího nezájmu: Kočičí nezájem je přímo závislý na lidské snaze vzbudit kočičí zájem.
  • Zákon odmítání prášku: Jakákoliv pilulka nucená kočce má potenciální energii potřebnou k dosažení rychlosti úniku.
kocka-info

Burunduk

12. dubna 2007 v 13:30 | Bednišška |  SAVCI - MAMMALS

Burunduk páskovaný neboli zemní veverka (pro ty, kdo mají rádi latinu, Tamias sibiricus)
Velikost
Běžná velikost od špičky nosu po konec ocasu je 21-25 cm, přičemž ocas tvoří téměř polovinu celé délky těla.
Velký burunduk váží mezi 50-120 gramy, záleží v kterém roční období ho vážíte. Před zimou, než upadne do zimního spánku, je těžší, na jaře váží nejméně. V případě, že burunduka máte doma v teplíčku, tak se jeho hmotnost moc nemění.
Vzhled
Na vrchní části těla je srst většinou žlutohnědá, na břiše je srst bělavá. Markantním znamením je pět tmavohnědých pruhů na zádech, s tím že jeden pruh jde ve středu zad a dva po každé straně.
Proč má burunduk pět pruhů
Kdysi dávno pořádala zvířata velkou poradu o tom, zda má být stále jen den a nebo noc. Po dlouhé a vášnivé diskusi začal náhle jeden burunduk zpívat: "Svět má být světlý, proto musí být den". Medvěd, který zastával noc začal mručet: "Svět má být temný, proto musí být noc". Mezitím co burunduk zpíval, začalo vycházet slunce a začalo se rozednívat. Zvířata, která upředňostňovala noc začala být na burunduka naštvaná, jelikož si myslela, že přivolal den. Medvěd, který zastával noc se tak na burunduka naštval, že se poněm ohnal tlapou. Burunduk sice stačil utéct dírou, ale i tak mu medvědova tlapa přejela přes záda. No a od té doby má burunduk pět pruhů na zádech.
Zuby
Burunduci mají typický chrup hlodavce - po páru řezáků na spodní a horní čelisti.
Výměna srsti
Burunduk mění srst nejčastěji 2x ročně a to na jaře, kdy získává letní srst, a na podzim, kdy mění srst na zimní. Při výměně srsti na jaře mění srst od čumáku k ocasu, naopak na podzim začíná výměna srsti u ocasu a končí u čumáku.
Kde ho najdete
Ve volné přírodě narazíte na burunduka v pásu mezi Bílým mořem a Beringovým mořem. Najdete ho též ve střední Číně, Mongolsku a na severu Japonska.
Jak žijí
Burunduk je teritoriální zvíře, které žije v koloniích. Milují jehličnaté a smíšené lesy, žijí v jejich spodních patrech a na kraji lesa v křovinách.
Potrava
Bobule, semena, výhonky, houby, ořechy a také hmyz.
Zvuky
Burunduk může vydávat až 11 různých druhů zvuků. Nejvíce zvuků vydává volně žijící jedinec, nejméně hodně ostýchavý burunduk chovaný v zajetí. Nejširší spektrum zvuků začíná vydávat až po 4. roce svého života.
Některé zvuky lze popsat přibližně takto:
* Cvrkání - tento zvuk vydává burunduk většinou, když ho něco potěší a nebo v době páření pomocí těchto zvuků přivolává samička samečka.
* Pískání - tento zvuk většinou burunduk vydává, když se mu něco nezdá a nebo cítí nebezpečí; jedná se o vysoké tóny, které až bolí do uší.
* Vrkání - burunduk vrká v případě, že se zlobí a nebo je vyděšený.
* Vrčení - vrčení burunduk používá jako varování vetřelci při vniku na jeho území. Nejčastěji uslyšíte tenhle zvuk na podzim, kdy burunduk prožívá své "agresivní" období.
Přehledová tabulka
Hmotnost samce: 90-125 g
Počet mláďat ve vrhu: 3-7
Hmotnost samice: 90-125 g
Počet vrhů v roce: 1-2
Délka života: 6-9 let
Doba kojení: 28-30
Délka březosti: 32-35 dnů
Pohlavní dospělost samce: 9-11 měsíců
Dechová frekvence: 200 f/min
Pohlavní dospělost samice: 9-11 měsíců

Základní výcvik psů 2. díl

12. dubna 2007 v 13:29 | Bednišška |  PSI - DOGS
VSTAŇ
Nácvik povelu "Vstaň!": Pravou rukou držíme vodítko nakrátko a táhneme ho vzůru, levou rukou nadzvedáme psa pod břichem. Když se pes postaví, pochválíme ho.
Tichý povel je pohyb napřažené ruky dlaní nahoru zezdola nahoru. Pes by se měl pouze postavit, nedovolíme mu odbíhat.
VOLNO
Nejoblíbenější povel u většiny prosvodů i pejsků. Zastavíme se, odepneme vodítko, vyslovíme povel a nakročíme směrem a máchneme tím směrem rukou s hřbetem ven. Tady pozor, pes by neměl vytrysknout hned po odepnutí karabiny bez povelu, pokud toto dělá, vezmeme dvě vodítka se dvěma karabinami, aby poznal, že po odepnutí jedné, je stále připoután.
K NOZE
Pejska držíme nakrátko na vodítku před sebou, vydáme povel a současně plácneme rukou o stehno a levou rukou ho srovnáme do pozice vedle naší levé nohy tak, aby seděl. Nezaměňujte tento povel s povelem "ke mně", kdy pes usedá čelně přímo před pána. Až pes pochopí tento povel na vodítku, cvičíme ho bez vodítka a taky z volného pobíhání kolem nás.
chválit, chválit, chválit...KE MNĚ
Celý cvik začíná výchozím postavením, kdy je pes u levé nohy psovoda a sedí. Psovod vyjde přímým směrem se psem u nohy. Po pár metrech psovod připraví psa na uvolnění, t.j. odepne ho z vodítka a po dalších pár krocích, kdy jde pes u nohy psovoda, dá povel "Volno".
Pes by měl odběhnout minimálně 15m od psovoda. Psovod nechá chvíli psa běhat. Potom se psovod zastaví a otočí se na psa. Dá povel "ke mně". Pes má běžet radostně k psovodovi, kde předsedne před psovoda. Po pár vteřinách dává psovod povel "k noze" a pes si přisedne vedle levé nohy psovoda. Tak by měl cvik vypadat.
Nácvikových metod je několik: U štěňat voláme od malinka na pamlsky nebo hračky, v případě, že hned nereraguje, trochu popoběhneme a na to štěně určitě zareaguje.
U větších psů můžeme použít dlouhou vodící šňůru, kterou v případě potřeby použijeme k přitažení pejska. Dříve se ale snažíme psa přilákat opět na pamlsky, hračky nebo mimikou.

Základní výcvik psů

12. dubna 2007 v 13:26 | Bednišška |  PSI - DOGS
ŠTĚKEJ
Povel "Štěkej!" se musí začít cvičit již u štěňátek, vždycky, když začne z jakéhokoliv důvodu štěkat, zdvihneme prst, nakloníme se nad pejska a pobízíme ho "štěkej, štěkej, štěkej", dokud štěká. Zjistěte, na co nejčastěji štěká, to mu ukazujte a opět se zdviženým prstem říkejte: "Štěkej, štěkej, štěkej!"
Pokud se to cvičí se skupinou psů, kde to někteří již nají zafixované, stane se, že se rozeštěkají druzí a ten, který se to učí, se přidá. Cvičí se také v řadě vedle sebe, kdy opět štěkají všichni psi.
Je také důležité, aby malé štěňátko nikdo nehuboval, když začne štěkat, a nechtěl, aby honem zmlklo. Pak z toho má štěně zmatek v hlavičce a bojí se vůbec zaštěkat.
ZŮSTAŇ
Nácvik povelu "Zůstaň!" na místě: Začínáme opět se štěnětem, lze ale i se starším psem. Je potřeba, aby pejsek již zvládal povely sedni a lehni. Základní postoj - pes sedí vedle levé nohy psovoda. Psovod dá povel "zůstaň" a rukou psovi naznačí, aby seděl na místě.
Pustí z ruky vodítko, pro nácvik se obrátí čelem ke psovi a pozadu se od něho pomalu vzdaluje a stále opakuje "zůstaň". Při vyslovení tohoto povelu neoslovujte psa jménem, to pro něj znamená, že má přijít k vám. Současně s vyslovením povelu vztáhněte proti obličeji psa ruku s otevřenou dlaní; pohyb ruky by se měl zastavit asi 30 cm před psovým nosem. Při výcviku služebního psa se používá mírný tlak dlaní levé ruky na špičku čenichu psa. Ve chvíli, kdy psovod vidí, že by se pes chtěl zvednout, se k němu vrátí. Pokud by se pejsek zvedal moc brzy, je cvičitel za psem, a ve chvíli, kdy psovod odhodí vodítko, si na ně stoupne a pak pes nemá možnost běžet za psovodem.
Druhá možnost je nácvik povelu na dlouhém vodítku: Zároveň mu dejte povel "Sedni!" nebo "Lehni!" signálem ruky a proti jeho obličeji vztáhnete ruku s otevřenou dlaní. Poté ustupte jeden krok dozadu a stále opakujte slovní povel "Zůstaň!" spojený se signálem ruky. Vodítko by mělo být jen mírně napnuté, aby pes věděl, že jej máte stále pod kontrolou, ale nesmíte za ně tahat.
Vzdálenost, na kterou se od psa psovod vzdaluje, se postupně prodlužuje, pak se psovod obrátí k psovi zády a odchází na stále větší vzdálenost. Psa k sobě nikdy nepřivolávejte, vracejte se k němu a pochvalte ho. Po celou dobu je třeba, aby pes zůstal ve stejné poloze, a to i v momentě, kdy jej chválíte dáváte mu pamlsek. Odměňte jej pamlskem a dejte mu povel "Volno!". Pokud pes změní polohu v době, kdy jste od něj vzdáleni, musíte se vrátit, jeho polohu usměrnit, a cvik opakovat, nikdy tak nečiňte na dálku.
Je třeba hodně trpělivosti, a když pes zůstane, psovod ho pochválí a dá
odměnu.
CHŮZE U NOHY
Cílem cviku je, aby pes doprovázel psovoda ukázněně při chůzi i klusu, při obratech a změnách směru pochodu. Při zahájení cviku má psovod psa u levé nohy, drží jej na vodítku v levé ruce. Dává povel "k noze"a začne se pohybovat se psem směrem kupředu. Jakmile pes předbíhá, opožďuje se nebo odbíhá od nohy, opakuje se povel "k noze" a trhne se vodítkem.

Během chůze musí být vodítko prověšené. Po každém trhnutí se vodítko uvolňuje. Výcvik se začíná krokem a postupně se přechází ke zrychlenému pohybu. Začíná se přímý směr a postupně se přidávají obraty vpravo a vlevo. Při obratu je třeba, aby psovod předem upozornil psa, že se bude něco dít, tím, že dá povel "k noze", může jej zdůraznit i úderem levé ruky o stehno. Psovod provádí obrat o 90°, ne nějaké jen tak nevýrazné zatočení.
Když zvládneme obraty, nacvičujeme čelem vzad. Zde je lepší, když pes přechází za psovodem a přiřazuje se k levé noze.
Chyby: příliš silné trhání vodítkem; zbytečné trhání vodítkem; vodění psa na napjatém vodítku; zastavovat podle zájmu psa.
Tento cvik lze nacvičovat při každé příležitosti. Je nutné vždy dbát o to, aby byl proveden bez chyby. Psa dle potřeby neustále opravujeme povelem nebo trhnutím vodítka. Při dobrém provedení nešetříme pochvalou.
Teprve, když máme cvik zvládnutý na vodítku, přikočíme k nácviku bez vodítka. Psa uvolníme z vodítka za pochodu a pokračujeme stejným tempem dál. Pokud by pes odbíhal, předbíhal nebo zaostával, opět ho připoutáme na vodítko.
APORT
Nejlépe je začínat u štěňátek. Při hře upoutáváme zájem štěňátka o předmět, aby jej vzalo do tlamičky. Pak se s ním hrou s přemětem lehce přetahujeme. Nakonec necháme pejska "vyhrát", aby si s předmětem mohl hrát. Zjistí, že sám si tak nevyhraje, a předmět přinese k nám, protože to je větší zábava.
Psovod dává pejskovi povel "Pusť!" a bere pejskovi předmět. Pak jej hodí na malou vzdálenost asi 2 až 3 metry a vyzve pejska povelem "Aport!", aby předmět přinesl. Pokud se pes za předmětem nerozeběhne, jde psovod k předmětu a snaži se psa vyprovokovat k tomu, aby předmět vzal do tlamičky. Pak si s ním opět s předmětem hraje až k povelu "pusť".

Pokud pes jeví tendence s aportem odbíhat, rozhodně ho nehoníme, protože tato činnost by mu přišla nepochybně zábavnější než samotné aportování. Cvičíme pejska na stopovačce. Hodíme aport, zavelíme, a pejska, který uchopil aport, ale nechce ho přinášet, si přitáhneme k sobě. Pak povelem "Pusť!" odebereme aport a psa pochválíme.
Povel "pusť" je vhodné nacvičovat ještě před aportem, jakmile ho pes umí, odhodíme předmět na malou vzálenost, asi dva metry, a rozběhneme se směrem k předmětu. Jakmile pes aport uchopí, odbíháme jinam, pes nás pravděpodobně bude následovat. Když nás doběhne, otočíme se čelem k němu a poručíme: "Pusť!"
Většina kříženců jsou dobří aportéři a není problém je aportování naučit. Pokud pejsek nemá o aportování zájem, je dobré předmět umístit na tenký provázek, ukázat pejskovi, odhodit, a pokud k němu neběží, začít pomocí provázku předmětem pohybovat. Na pohyb většina psů reaguje. Je možné si taky přivázat se štěnětem na provázek smetáček nebo táhnout za sebou jemně větvenou, hustou větvičku např. břízy, aby se ve psovi probudil lovecký pud. Pozor, abychom psa neuhodili předmětem, aby se pak aportu nebál!
Pokud pes po uchopení předmět opět pustí, pohyb předmětem pomocí provázku ho znovu upoutá, a když provázek přitahujeme, nakonec se s předmětem dostane před psovoda a pak uchopíme předmět a dáváme povel "Pusť!" Za každé dobré provedení pejska vychválíme a máme také odměny. Pokud cvik dobře zvládneme, pejsek si pak sám říká o házení aportu.

Psí smysly

12. dubna 2007 v 13:18 | Bednišška |  PSI - DOGS

Smyslové vnímání - psí čich

Pes je "čichové zvíře". Žije především ve světě pachů. Jeho čichové schopnosti jsou pro nás nepředstavitelné. Zředíme-li pot člověka nebo zvířete milionkrát, pes je rozliší a pozná ten náš. Podobně je tomu s mastnými kyselinami a jinými páchnoucími látkami. Stejně snadno, jako my lidé rozeznáme otisky nohou ve vlhkém písku, rozpoznává pes nespočetné pachy. I stopa stará několik hodin, nebo dokonce dnů, pro lidské oči neviditelná, je pro psa zřetelná a dovede jej k cíli naprosto bezpečně.
Této schopnosti využívají především myslivci při dohledávání postřelené zvěře, kdy psi sledují krvavou stopu mnoho kilometrů přírodním terénem. Avšak ani policisté, celníci a protidrogová služba se při hledání zločinců, ztracených lidí i předmětů, drog a podobných věcí bez psů neobejdou.
Jemný čich psa objeví i malou trhlinu v plynovém potrubí hluboko pod zemí, ložisko rud nebo chutné houby lanýže pod vrstvou kořenně páchnoucí lesní půdy.

Psí čich proti pašerákům

Při boji proti pašerákům drog jsou vycvičení stopaři neobyčejně užiteční a cenní. Znovu a znovu čteme v novinách a slyšíme v rozhlase a televizi o neuvěřitelných úspěších těchto psů. I když je pašovaná látka mnohonásobně zabalená do plastikové fólie, zavřená v nádobě nebo obklopená jinou páchnoucí látkou, psi ji najdou. Dokonce i drogy uzavřené v silnostěnných a zašroubovaných ocelových láhvích policejní stopaři objevili. Našli je i v benzínových nádržích či mezi nesnesitelně páchnoucími předměty.
Psi totiž dovedou směs pachů analyzovat a mezi mnohými objeví ten jediný pach, který hledají. Jak je možné, že psi mají tak obrovské čichové schopnosti, kdežto jiní tvorové, třeba my, je máme nedostatečné nebo vám chybějí úplně? Odpověď spočívá v uspořádání psího nosu.

Uspořádání psího nosu

Jako první je zde stále vlhká nosní houba zachycující pachy. Další částice pachových látek se dostávají do velkých nozder a tudy až k obrovské čichové sliznici rozprostřené po nosních skořepách. Ta je třicetkrát větší než u člověka a prostoupená mnohem větším množstvím jemných nervových zakončení. I nosní skořepy psa jsou podstatně složitější než u člověka.
Další čichový orgán se nachází přímo za řezáky dásní. Pes nasává pro něj zajímavý pach lehkými pohyby čelistí a zářez mezi nosními křídly přivádí pach dovnitř.

Další smyslovou schopností je sluch

Člověk vnímá zvuky v rozpětí asi od 16 do 20 000 kmitů za sekundu (Hz). Naproti tomu pes slyší tóny od 60 do 70 000 nebo až do 100 000 kmitů za sekundu. Slyší tedy i ultrazvuky, ke kterým je člověk úplně hluchý. Na vnímání ultrazvuku jsou založeny psí píšťalky, které člověk neslyší, ale jejichž signály pes dobře rozlišuje.

Pes vnímá mnohem dříve

Hluboké tóny my slyšíme lépe, ale není to žádný podstatný rozdíl, jen hranice je mírně posunuta. Sluch psa však je mnohem jemnější než lidský. Pes vnímá zvuky mnohem dříve než my, a proto je tak dobrý hlídač. Dokonce i ve spánku reaguje na významné zvuky a je okamžitě vzhůru, když jej něco znepokojí.
Pes dovede také přesněji určit směr, odkud zvuk přichází, zejména má-li vzpřímené uši. Boltec jako trychtýř vede zvuk do zvukovodu a současně se natáčí co nejvýhodnějším směrem. Tak rychle určí, odkud zvuk přichází.
Psí uši jsou totiž vybavené souborem svalů, které boltcem pohybují, kdežto nám už tyto svaly dávno zakrněly, takže jen málokterý člověk umí stříhat ušima.

Hlasité zvuky nedělají psům dobře

Příliš hlasité zvuky jsou psovi nepříjemné. Proto reaguje výrazněji na pouliční hluk, sirénu, hlučnou hudbu, a to často až úzkostlivě, utíká z dosahu nebo se brání, protože mu silný hluk působí bolest. Při nadměrně hlučné hudbě psi často pronikavě vyjí.
Jste-li milovníky hlasité hudby nebo máte-li takové přátele, pak je radno, abyste psu dali možnost někam se před takovou hudební produkcí uklidit. Vystavovat zvíře s tak citlivým sluchem ohlušujícímu rámusu je skutečné týrání, které ohrožuje jeho zdraví.

Zrak psa - smyslové vnímání lišící se plemeno od plemene

Pokud jde o zrak, má člověk nad psem výhodu. Pravda, pes má díky postrannímu postavení očí podstatně větší zorné pole, ale nevidí tak dobře podrobnosti a hlavně ne plasticky jako my. Ostře vidí pes od 7 do 100 m. Na větší vzdálenost ani klidně stojícího vlastního pána nepozná.
Naproti tomu pohyb postřehne pes na vzdálenost 1000 m. Přirozeně, že zrakové schopnosti se u různých plemen liší. Chrti loví na viděnou a následkem toho neobyčejně dobře vnímají pohyby zvěře i na velkou dálku.

V noci vidí skvěle

V noci však všichni psi vidí lépe než my. Je to proto, že mají nad sítnicí odrazovou vrstvu, která násobí množství světla pronikajícího zornicí oka. Navíc mají v očních tyčinkách mnohem více rodopsinu, což je látka obsahující vitamin A a protein. Její nedostatek způsobuje šeroslepost.
Pes také nerozlišuje příliš dobře barvy, i když není zcela barvoslepý. Do jaké míry barvy vnímá, to dosud není vysvětleno. Jako všechny šelmy pes totiž rozlišování barev v podstatě nepotřebuje. Zato dovede rozlišit padesát odstínů šedi, v čemž mu člověk nemůže konkurovat.

Psi a chuť

Psi mají dobře vyvinutou chuť, která se ovšem značně liší od té naší - o tom se každý majitel psa dříve či později přesvědčí.
Psi mají zálibu v trusu a jiných pro člověka odporných a nesnesitelně páchnoucích věcech. Proč tomu tak u většiny psů je, nedovedeme dobře vysvětlit. Na druhé straně psi neobyčejně snadno rozeznají i léky bez chuti a zápachu, které jim přimísíme do potravy. Jednoduše ji potom nechají stát. Proto se leckdy nepodaří ani ten trik, že tabletu nebo mast vpravíme do nějakého pamlsku, abychom svého mazlíčka oklamali.
Jak dalece pes vnímá různé chuti a jak jeho smysly vůbec fungují, to je obtížné určit. Pes rozlišuje základní chuti jako my, ale navíc umí chutí řídit složení slin. Ochutná-li potravu, začne vylučovat hlenovité sliny, olizuje-li něco nestravitelného, třeba hračku nebo lidskou ruku, jsou jeho sliny řídké a vodnaté.

Hlodavci - animace

12. dubna 2007 v 13:14 | Bednišška |  ANIMACE

Prasata - animace

12. dubna 2007 v 12:44 | Bednišška |  ANIMACE

Pohled zblízka :-)

12. dubna 2007 v 12:37 | Bednišška |  VTIPNÉ OBRÁZKY
Looks are Everything Magnet
Mooovin' Out Magnet
Don't Call Me Babe! Magnet
Comin' Through! Magnet
Up, up and Away! Magnet
Whoof and Ready Magnet



Vrána obecná

12. dubna 2007 v 12:16 | Bednišška |  PTÁCI - BIRDS

Vrána obecná - Corvus corone

Všeobecně ptáci čeledi krkavcovitých jsou nejvyvinutější ze všech ptáků, relativně velmi inteligentní, pospolitě žijící a velmi přizpůsobiví. Vrána obecná černá
Vrána obecná černá
TřídaPtáci- Aves
Řádpěvci - Passeriformes
Čeleďkrkavcovití - Corvidae
RodVrána - Corvus
DruhVrána obecná - Corvus corone

Charakteristika

Vrána obecná má u nás dva poddruhy vránu obecnou černou (Corvus corone corone) a vránu obecnou šedou (Corvus corone cornix).
Její opeření je na celém těle černé a zobák je taktéž černý a velmi silný. Nohy jsou silné a obratné, slouží k pevnému uchycení potravy, aby ji tento pták mohl zobákem trhat. Vrána létá pomalými údery křídel a s roztaženými ručními letkami. Jedná se o poměrně velkého ptáka Vrána může byt vysoká kolem 50 centimetrů a její váha je zhruba od 540 g do 600 g. Vránu obecnou snadno poznáme podle jejího výrazného ostrého krákání.

Rozšíření

Vrána si sice ráda vybírá místo k odpočinku nebo k hnízdění na stromech a ve vysokých keřích. Je to ale především pták široké a otevřené krajiny. S oblibou se usazuje na rašeliništích, v mírně zvlněné kulturní krajině, v řídkých lesních porostech, v polopouštních oblastech i na mořském pobřeží. V našich podmínkách se tento velmi přizpůsobivý pták zdržuje často na polích, ale potkáme ho i v parcích, zahradách nebo na otevřených prostranstvích ve městech.
Vrána obecná se vyskytuje téměř v celé Evropě a Asii. Oba její poddruhy však obývají různé oblasti. Vznik těchto dvou forem jednoho druhu se přisuzuje rozdělení původní populace během doby ledové. Vrána obecná černá se vyskytuje v západní Evropě, zatímco vrána šedivka, jak bývá lidově nazývána, obývá oblasti východní a severní Evropy. V místech, kde dochází k překrývání těchto dvou oblastí výskytu, tvoří obě tyto formy vrány obecné smíšené populace a kříží se spolu.V Indii, Japonsku, na Středním východě a v Asii žijí ještě další poddruhy vrány obecné. Všechny mají podobný způsob života. Některé severněji žijící populace vran jsou tažné - létají v zimě na jih. Oba evropské poddruhy vrány obecné jsou společenští a družní ptáci a zdržují se většinou po celý rok na jednom místě, kde si hledají potravu, odpočívají i si rozmnožují. Ptáci, kteří ještě nedosáhli pohlavní dospělosti, se zpravidla během léta spojují do větších volnějších hejn.
Na území střední Evropy žijí, už zmiňované obě formy, vrána obecná černá i vrána obecná šedivá. Hranice mezi jejich oblastí výskytu probíhá od Šlesvicka-Holštýnska (po Labi) přes východní Německo, Českou republiku, přes východní hranici Rakouska a podél Ligurského moře. V místech, kde se obě tyto formy dotýkají, dochází často ke vzniku kříženců obou poddruhů. Tito kříženci jsou schopni dalšího rozmnožování a jejich opeření nese v tom případě znaky obou rodičů.

Způsob života a potrava

Jídelníček vrány obecné je pestrý a rozmanitý podle toho, co všechno k snědku se jí podaří nalézt. Vrána svým "víceúčelovým" zobákem může uštipovat části rostlin, usmrcovat malé živočichy nebo oklovávat mršiny. Důležitou součást vraní potravy tvoří také obilí, ovoce, brambory, hmyz a jeho larvy, červi, žáby a jiní obojživelníci, malé ještěrky, ptačí vajíčka a holátka, poranění ptáci a vyplavené ryby a různí drobní hlodavci, například hraboši, ale i malí zajíčci. Část potravy sice vrána nachází na stromech, jako například ptačí vajíčka, ale většinou si hledá potravu na zemi. Pobíhá na svých silných nohách sem a tam a zobákem prozkoumává trávu a různé půdní nerovnosti, obrací hrudky hlíny a kameny, rozhrabává kravince a odtrhává kůru stromů, protože na všech těchto místech nachází něco dobrého k snědku. Mnohdy vídáme velká hejna vran i neměstských skládkách odpadků. Vrány používají s pozoruhodnou obratností svých nohou a zobáku. Často drží velké sousto v zobáku a otírají si je o větve nebo o zem, aby ho rozdrobily. Anebo nohama pevně přidržují potravu na zemi a zobákem si ji rozdělují. Vrány byly také pozorovány, jak si jednotlivá sousta namáčejí ve vodě, pravděpodobně aby sousto změklo, anebo možná proto, že potrava je pak stravitelnější. Pokud je dostatek potravy, vrány si přebytky ukrývají na horší časy.

Rozmnožování

Vrána obecná šedá
Vrána obecná šedá
(klikněte pro detail)
Vraní pár si zpravidla vybírá místo pro hnízdo na vysokém stromě. Pokud však není k dispozici, spokojí se i s vyššími křovinami, skalními římsami nebo zahnízdí ve starých rozbořených budovách či na sloupu večerného osvětlení. Hnízdo staví oba partneři dohromady a budují ho z větví, stébel, mechu a hlíny. Hotové hnízdo nakonec vystelou nějakým měkkým materiálem. Samice sedí na snůšce sama, většinou 2 - 6 zelenkavých, tmavě kropenatých vajec. Holátka se líhnou za 17 - 19 dní a vylíhlá mláďata ještě několik dní zahřívá. Během této doby se samec stará o potravu a přináší ji samici na hnízdo. Po nějaké době, když jsou již mláďata větší, starají se o jejich výživu oba rodiče. Přinášejí do hnízda velké kusy potravy, které trhají na menší kousky, aby je mohla mláďata snáze spolknout. Ptáci, kteří ještě nedosáhli pohlavní dospělosti, se zpravidla během léta spojují do větších volnějších hejn. Mláďata by měla dosáhnout pohlavní dospělosti až ve druhém roce.

Zajímavost

V chladných severních oblastech vrány dokonce vytahují nohama z otvorů v ledu rybářské vlasce a sežerou pak návnadu či dokonce ulovenou rybu. Vrány nejsou nadarmo vyhlášené svou mazaností. A když jsme už u té mazanosti, tak přidám i chytrost vran, protože existuje mnoho důkazů: mnohá vrána se ze zkušenosti naučila, že když se přiblíží člověk, vyplaší hnízdící ptáky a ti opouštějí své hnízdo se snůškou či s mláďaty. Vrána pak využije situace a snadno hnízdo vyloupí. Jiné vrány vyletují do výšky se škeblí v zobáku, pak ji upustí na tvrdou zem a rozbijí skořápku.
Český názevVrána obecná
Latinský názevCorvus corone
Délka50 cm
Hmotnost540 - 600 g
Pohlavní dospělostve 2. roce
Doba hnízděníbřezen - červen
Snůška2 - 6 zelenkavých tmavě kropenatých vajec
Doba sezení17 - 19 dní
Doba hnízdní péče30 - 32 dní
Potravarozmanitá rostlinná i živočišná strava, také mršiny a odpadky
Způsob životateritoriální; zpravidla žije v páru nebo v malých hejnech
Délka životaaž 10 let (v zajetí déle)
priroda

Mládě gorily zemřelo

12. dubna 2007 v 12:12 | Bednišška
O NEÚSPĚŠNÉM PORODU V PRAŽSKÉ ZOO
Dnes proběhl v pražské zoo dlouho očekávaný porod v pavilonu goril. Březí samici Kambě držely palce desetitisíce lidí. Průběh březosti a naši péči o ni měla možnost veřejnost sledovat dokonce v přímém přenosu na internetu.
Porod se bohužel nezdařil. Mládě se zaseklo v rodidlech a Kamba ho přes velké úsilí nedokázala sama vytlačit ven. Navíc došlo zhruba v polovině porodu k vytlačení pupeční šňůry, kterou Kamba v zápětí přetrhla. Tím přerušila mláděti přívod kyslíku a po zbytek času rodila mládě mrtvé. A nebýt zásahu připraveného lékařského týmu, dopadl by porod s největší pravděpodobností tragicky i pro Kambu.
Vedle velkého smutku, který v zoo prožíváme, je třeba na celé události zdůraznit několik důležitých skutečností. Předně nezdařený porod neznamená něčí chybu. Březost probíhala až do posledního dne bez problémů, Kamba ji absolvovala zcela zdravá a v dobré kondici. Komplikace přinesl až porod sám a nebylo možné jim předejít. Žádná předporodní vyšetření, tak jak je známe z lidské praxe, nepřicházejí totiž u goril v úvahu. Znamenalo by to zdravé březí zvíře uspat a vystavit nepřiměřeným zdravotním rizikům matku i plod. Anestézie totiž vždy riziko obnáší. A je možné k ní přistupovat nikoli z preventivních, ale jen z vážných důvodů, kdy je březost zjevně v nepořádku. Stejně nesmyslná by byla snaha Kambu na porod oddělovat od skupiny či zachraňovat mládě v okamžiku přetržení pupeční šňůry. Přineslo by to více škody než užitku.
Za druhé je nejen z březosti a porodu Kamby zjevné, že pražská zoo se snaží jít cestou zachování přirozeného průběhu života a chování svých zvířat. Chov goril je u nás nekontaktní, nepodporujeme fixaci zvířat na lidi, chceme, aby i v prostředí zoo zůstala sama sebou. Tomu odpovídá i náš přístup k odchovům. Přirozený odchov bez zásahu lidské ruky je tou nejcennější výbavou do života pro každé divoké zvíře. U Moji nám tento záměr vyšel stoprocentně. Kambě chyběl poslední malý krůček. I to, že své mládě v sobě poprvé v životě donosila plně vyvinuté, je však pro ni úspěch a dává reálnou naději, že by to příště vyjít mohlo.
A za třetí je třeba zdůraznit, že vše kolem Kamby bylo v posledních klíčových dnech a týdnech veřejné. Zoo před veřejností nic neskrývala ani nearanžovala a ukázala narození zvířecího mláděte v přímém přenosu jako proces jedinečný, nikoli však prostý rizik. Věřím, že pohled na nezdařený porod nepřinese veřejnosti šok, ale naopak poznání. Minimálně o tom, že zoo není výstava plyšáků nebo dětský film, kde vše musí dopadnout dobře. Že i život zvířat v zoo má svou přirozeně odvrácenou tvář, ať už se lidé kolem nich snaží sebevíc.
Petr Fejk, ředitel Zoo Praha, 11.4.2007
zoopraha

1. bleskovka!

11. dubna 2007 v 9:51 | Bednišška |  SOUTĚŽE
Máme tady první bleskovku!
Vyhrávají první tři!
NAPIŠTE, PROČ JE DŮLEŽITÁ OCHRANA ZVÍŘAT?
Uveďte nick a web !