Rekordy savců-část II.(neuvěřitelné výkony)

1. února 2007 v 9:56 | Bednišška |  REKORDY ZVÍŘAT

Nejhlučnější savec

Nejhlučnějšími suchozemskými savci na světě jsou vřešťani (Alouatta) ze střední a jižní Americe. Samci mají rozšířené kostěné struktury na vrcholu průdušnice, které umožňují šíření hrůzostrašný křiků. Ty připomínají tisíceronásobně násobený štěkot psa až hýkání osla. Když začnou křičet, jsou slyšet až na vzdálenost 15 km.
Velmi hluční jsou také giboni (Hylobates spp.). Nejsilnější hlas ze všech gibonů má siamang (H. syndactylus). Hlas tohoto druhu je slyšitelný až na vzdálenost tří kilometrů. Giboni mají pod hrdlem vak, který nafouknou do velikosti míče.

Nejdelší březost

Průměrná délka březosti slona indického (Elephas maximus) je 609 dní (615-618 dní), což je více než 20 měsíců. Avšak maximální zjištěná březost trvala 760 dní, tj. 25 měsíců. Samice slona indického přicházejí do krátké říje každé tři dny.
Samice slona afrického (Loxodonta africana) nosí v břiše potomka samičího pohlaví 21 měsíců (18-22), samečka 23 měsíců (21-23). Říjný cyklus samic slona afrického trvá asi 2 měsíce, vlastní říje pak 2-6 dní. Průměrná březost trvá 17-22 měsíců.
Nejkratší březost
Období březosti vačice opossum (Didelphis marsupialis) a vačice vydří (Chironectes minimus) ze střední a severní části Jižní Ameriky je normálně 12-13 dní, ale může být i kratší. Malé druhy vačnatců mají březost okolo 17 dní.

Nejpočetnější vrh

Největší počet mláďat v jednom vrhu byl zjištěn ve volné přírodě u bodlína bezocasého (Tenrec ecaudatus). Samice tohoto druhu, který žije na Madagaskaru a Komorských ostrovech může porodit až neuvěřitelných 32 mláďat. Ne všechna se však dožijí dospělosti, většina z nich umírá brzy po narození. Byl však zaznamenán případ jedné samice, která měla 31 mláďat, a z nich přežilo celkem 30. Přitom normální počet mláďat v jednom vrhu bodlínů bezocasých se pohybuje mezi 12-15. Samice má až 28 struků, ale schopna současně kojit až 24 mláďat, která váží každé 10-17 g. Dospělí jedinci dosahují váhy 1,6-2,4 kg.
Nejmladší rodička
Samice lumíka norského (Lemmus lemmus) může otěhotnět již ve věku 14 dní. Březost trvá 16-23 dní a v jednom vrhu se může narodit až 13 mláďat. Lumíci jsou velice plodní - jeden pár měl během 167 dní dokonce 8 vrhů, poté ale samice zemřela.

Nejvytrvalejší

Nejdelší úsek, který dokáží savci překonat na jeden zátah je 1 200 km. Tuto vzdálenost urazí na svých migračních trasách za potravou bizon (Bison bison) a slon africký (Loxodonta africana). Také sobi polární (Rangifer tarandus) a medvědi lední (Ursus maritimus) dovedou překonávat značné vzdálenosti, a to až 1 000 km.
V tomto ohledu je ze savců žijících na území ČR nejvytrvalejší vlk, který uběhne za jednu noc 40-80 km.

Nejdelší hibernace

Nejdelší pravý zimní spánek byl zjištěn u jednoho poddruhu sysla Parryova (Spermophilus parryi barrowensis). Zmíněný poodruh sysla žije na Aljašce a vzhledem k místním klimatickým podmínkám trvá jeho spánek celých 9 měsíců. Aktivní je tedy jen čtvrt roku. Dlouhodobým studiem druhu bylo zjištěno, že zhruba 65 % až 75 % procent života tráví sysel Parryův spánkem.
Z evropských savců má nejdelší hibernaci svišť. Jeho zimní spánek trvá 7 měsíců. Před příchodem zimy si svišť vyhrabe 2 metry pod zemí noru, která je dlouhá až 10 m. Na konci chodby je rozšířená část (tzv. brloh), kde spí celá rodina nebo několik jedinců společně. Během hibernace klesne tělesná teplota sviště na pouhé 4 °C. Při sáhnutí na hibernujícího sviště může člověku připadat, že je studený. Po dobu pravého zimního spánku ztratí svišt až 40 % své tělesné hmotnosti.
Největší jedlík
Největším jedlíkem je asi lev (Panthera leo) nebo tygr (Panthera tigris), kteří dokáží po úspěšném lovu spořádat až 35 kg potravy (maso i kosti). Po takovém nažrání pak většinou 3 dny neloví, ale odpočívají a tráví. Vzhledem k vlastní velikosti těla jsou ale relativně největšími jedlíky někteří býložravci (např. koaly), kteří se specializují výhradně na jeden druh potravy.
V poměru ke své velikosti je nejžravějším zvířetem rejsek, který kvůli velice rychlému metabolizmu musí každý den zkonzumovat několikanásobek vlastní váhy. Jeho metabolizmus je tak rychlý, že rejsčí srdce bije až 1200× za minutu.
Co do celkového množství potravy vedou velké druhy kytovců. Plejtvák obrovský () pozře za den až 8 tun krilu. I taková hostina představuje jen 4 % celkové váhy plejtváka - rejsek tedy zkonzumuje nesrovnatelně více.
Ze suchozemských zvířat jsou největšími jedlíky sloni, kteří za den sežerou 130-220 kg listí, kůry, větviček, trávy a jiné rostlinné hmoty. Důvodem tohoto velkého objemu je to, že sloní strava je chudá na živiny. V zajetí stačí slonovi 50-70 kg sena a několik věder syrové zeleniny.

Největší a nejmenší piják

Největším pijákem je velbloud jednohrbý (Camelus dromedarius). Vydrží žíznit až 4 dny, přičemž bez vlivu na zdravotní stav ztratí až čtvrtinu své hmotnosti. Pak ale vypije během půl hodiny v několika dávkách i 130 l vody.
Nejméně pijí někteří pouštní hlodavci. Pískomilové (Gerbillinae) dokonce nepijí vůbec. Veškerou vodu získávají vstřebáváním z potravy. Pískomil mongolský (Meriones unguiculatus) spotřebovává ze všech druhů savců nejmenší množství tekutin, vůbec nepije vodu a veškeré tekutiny získává vstřebáváním z potravy. Pískomil mongolský se specializuje na život v suchých oblastech, tedy hlavně v pouštích. Během dne se pískomilové mongolští před vysušujícím žárem slunce schovávají pod zem. Aktivní je pískomil mongolský zejména za šera ráno a také večer.
Nejrychlejší reakce
Nejrychleší reakce při nalezení, rozpoznání a sežrání potravy dosahuje krtek hvězdonosý (Condylura cristata). Na zhltnutí právě identifikované potravy mu stačí v průměru 0,227 sekundy. A když sebou skutečně mrskne, spolkne potravu za pouhých 0,14 sekundy. Zdá se, že tímto časem se krtek hvězdonosý dostal na samou hranici fyziologických možností nervové soustavy savců. Klíčem k úspěchu je jeho čumák s 22 hmatovými výběžky, díky kterým zjistí ve tmě zda je předmět k jídlu nebo ne za 0,008 sekundy. V rychlém příjmu potravy pomáhají krtkovi i pinzetovité zuby. Zvláštností jsou tři mozková centra určená pro zpracování hmatových podnětů. Savci mívají obvykle jen dvě.
Člověk je schopen reagovat na podnět za 0,65 sekund. Je to reakční čas např. na světelný signál semaforu, sešlápnutí pedálu při prudké změně situace na silnici apod.

Nejdelší migrace

Nejdelší migrace koná plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus), který každoročně uplave migrační trasu v délce asi ..... km (12 000 mil).
Nejúčinnější čelist
Nejúčinnější čelisti ze všech čtvrtohorních masožravců, dosud žijících i těch vyhubených, měl zřejmě vačnatec Thylacoleo carnifex (queenslandský tygr), který žil v Austrálii ještě před pár tisíci lety. Paleontologové z univerzity v Sydney k tomu došli porovnáním lebek 39 predátorů. Vačnatí tygři vážili až 200 kilogramů, měli mohutnou hlavu a krk, ostré zuby a zatažitelné drápy. Stavbou těla se podobali kočkovitým šelmám, vývojově však mají blíže ke koalám než k tygrům
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama