Lev

26. ledna 2007 v 12:11 | Bednišška |  SAVCI - MAMMALS
Lví samec s mohutnou hřívou

Detail hlavy samce lva



Lev pustinný (Panthera leo) jako výsledek více než 60 milionů let vývoje řádu šelem představuje spolu s ostatními kočkovitými šelmami nejlepší formu adaptace k lovu mezi pozemskými savci. Výjimečné postavení lvů mezi kočkovitými šelmami je dáno tím, že jako jediné kočky vytvářejí trvalá uskupení více jedinců s pevnými vazbami mezi jeho členy - smečku (také nazývanou tlupa). Kombinace rychlosti rychlosti, síly, hbitosti a množství, spolu s mimořádnou přizpůsobivostí zajišťuje těmto převážně nočním predátorům nadvládu nad Africkými savanami.

Systematické zařazení

Říše: Živočichové (Animalia); Podříše: Mnohobuněční (Metazoa); Kmen: Strunatci (Chordata); Podkmen: Obratlovci (Vertebrata); Třída: Savci (Mamalia); Řád: Šelmy (Carnivora); Podřád: Pozemní šelmy (Fisipedia); Nadčeleď: Aeluroidea; Čeleď: Kočkovití (Felidae); Podčeleď: Velké kočky (Pantherinae); Rod: Panthera; Druh: Lev pustinný (Panthera leo)
Smečka lvů při přesunu

Smečka lvů při přesunu



Rozšíření

Lvi obývají stepní, lesostepní a polopouštní oblasti převážně východní a v menší míře i západní subsaharské Afriky v počtu 20 až 30 tisíc kusů (nejnižší odhady hovoří o pouhých deseti tisících) a malý zbytek populace lva indického (250 kusů) přežívá v rezervaci Gírský les (Gir Forrest) v Indii.

Poddruhy

Uvádí se 10 (až 14) poddruhů lva: lev východoafrický, lev senegalský, lev núbijský, lev jihoafrický, lev konžský, lev severokonžský, lev indický a ve volné přírodě již vyhubení lev berberský, lev kapský a lev perský.

Tělesné míry

Váha - samec 180 - 250 kg, samice 110 - 170 kg; délka těla: samec 260 - 285 cm, samice 230 - 250 cm; délka ocasu - 85 - 98 cm; výška v kohoutku - samec 130 cm, samice 100 cm

Tělesná stavba

Tělo lva je plně adaptováno k lovu na krátké vzdálenosti a ze zálohy. Jeho pružnost, pohyblivost a síla umožňuje vyvinout velké zrychlení, zachytit kořist a strhnout ji k zemi. Navíc přidejme ještě schopnost neslyšně se ke kořisti připlížit (díky měkkým polštářkům tlap), lézt na stromy a velmi dobře plavat.Výzbroj lva pro lov a boj tvoří zuby, zejména až 7 cm dlouhé špičáky, a plně zatažitelné, jako břitva ostré drápy.
Samec lva při přesunu po krmení

Samec lva při přesunu po krmení



Vzhled

Tělo lva je pokryto srstí zlatavé barvy (s různými odstíny u lvů z jednotlivých populací či poddruhů). V mládí se na srsti vyskytují tmavé skvrny, které v průběhu dospívání postupně mizí. Vzácně se mezi lví populací vyskytuje genetický defekt - leucismus, v jehož důsledku se lev narodí s bílou srstí, postupně nabývající světle krémový odstín. Výjimečně se objevují případy albinismu a velmi vzácného melanismu (černá srst).

Pohlavní dvojtvárnost

Mezi samci a samicemi lva existuje u kočkovitých šelem nebývalý rozdíl ve stavbě těla a vzhledu. Samci jsou větší, těžší a svalnatější než lvice, pro které je typičtější pružnost a vyšší rychlost a pohyblivost. Odlišná stavba těla souvisí s různou rolí pohlaví - samci mají vybojovat teritorium a bránit jej, samice zajišťují pro smečku přibližně 70% úlovku. Nejvýraznějším projevem pohlavní dvojtvárnosti je bezesporu lví hříva - opticky zvětšuje tělo samce, chrání zranitelné partie a její barva a velikost ukauje na kondici majitele.
Pro porovnání velikosti samce a samice

Pro porovnání velikosti samce a samice

Foto autor - ZOO Plzeň



Dožívaný věk

Ve volné přírodě se samci dožívají v průměru 10 - 12 let, samice 15 let (výjimečně přes 20). Po patnáctém roku věku postupně klesá jejich schopnost rozmnožování. Nejvyšší délka života lvů chovaných v zajetí dosahuje 25, výjimečně až 30 let.

Rozmnožování

Lvi se rozmnožují nesezónně (tj. bez ohledu na roční období), lvice se v říji ocitají v intervalu 14 dnů až 1 měsíc. Do říje se nedostanou dříve, než jejich předchozí potomci dosáhnou věku 18 měsíců. Jednotlivá období říje trvají 4-8 dní. Po "námluvách" se lev s lvicí opakovaně páří (několikrát za hodinu, ve dne i v noci), často se v průběhu říje u lvice vystřídá několik samců. K zabřeznutí dochází pouze v jednom z pěti období říje.
Páření

Páření

Mláďata se rodí přibližně po 105 dnech březosti, obvykle v počtu 2 až 5. Zpočátku jsou slepá a hluchá a zcela odkázaná na matku, která se s nimi drží po prvních 6 týdnů mimo smečku. Kojí je 6 - 7 měsíců, maso jsou ale schopny přijímat už v šesti týdnech - v období, kdy je také matka obvykle představí ostatním členům smečky. Život lvíčat ohrožují konkurenční predátoři, lvi z jiných smeček, nemoci a nedostatek potravy. Největší podíl na úmrtnosti lvíčat mají noví dominantní samci, kteří zabíjejí po převzetí smečky všechna mláďata závislá na kojení. Přestojí-li nástrahy dospívání (obvykle jen 1 z 5 živě narozených mláďat), pohlavně dospívají ve 2,5 až 3 letech. Plné tělesné dospělosti dosahují 4 - 5 letech.

Smyslové vnímání

Dominantními lvími smysly jsou zrak a sluch, zejména je třeba zdůraznit vynikající noční vidění. Čich kvalit zraku a sluchu zdaleka nedosahuje. Orientaci v naprosté tmě umožňují hmatové vousy na stranách tlamy a na tlapách.

Fyziologie

Spánkem, obecně odpočinkem, lvi tráví v průměru 16 - 20 hodin denně. Střádají tak síly, zabraňují přehřívání a tráví velké porce najednou sežrané potravy. Tělesnou teplotu udržují spánkem, pobytem ve stínu a na místech se silnějším prouděním vzduchu (pahorky, stromy), zrychleným dýcháním a olizováním předloktí. Do vody i na stromy vstupují dospělí lvi pouze tehdy, mají-li k tomu opravdu silný důvod, ať už je jím potrava či kořist.
Zívající lvice

Zívající lvice



Sociální chování

Jak jsem uvedl na začátku, lev je jedinou sociální kočkou. Uskupení dospělých jedinců, dospívajících a mláďat se nazývá smečka (někdy též tlupa). Tvoří jí dominantní samci (koalice samců) v počtu 1 - 4, obvykle pokrevně příbuzní, a samice (koalice samic, obvykle 7 -10), které jsou pokrevně spřízněné bez výjimky. Výjimečně se může smečka rozrůst až na 30 dospělých jedinců. Typická je absence zjevné dominace a hierarchie uvnitř smečky. Smečka si žárlivě střeží své teritorium (15 až 150 kilometrů čtverečných velké), vždy příslušníci jednoho pohlaví vůči ostatním příslušníkům stejného pohlaví. V případě samců je pro sdružování se do skupin důvodem zvýšení šancí na ovládnutí skupiny samic a možnosti udržet své postavení vůči ostatním samcům po delší dobu. Samice v koalici zvyšují pravděpodobnost úspěšného odchovu mláďat až do dospělosti a jsou také schopny lépe čelit snahám nových vládců smečky o zabití lvíčat. Spoluprací navzájem obě pohlaví zvyšují pravděpodobnost, že se jejich geny přenesou do dalších generací.
Copak je asi tak zaujalo?

Copak je asi tak zaujalo?

K vymezení teritoria požívají lvi hlasové prostředky - řvaní - a také pachové a vizuální značení. Ve vzájemném kontaktu hrají nejdůležitější roli mimika a gesta, doprovázená bohatou škálou zvukových projevů. Členové smečky se zdraví otíráním lící, přičemž aktivita vychází od níže postaveného jedince (mládětě či lvice) k výše postavenému (dospělému jedinci či samci). Lvi rozvinuli celou škálu chování k vyjádření agrese či podřízenosti, čítající zvuky, mimiku a gesta.
Lvice se zdraví se lvem

Lvice se zdraví se lvem

Od svého uvedení do smečky jsou mláďata vychovávána pohromadě s ostatními. Lvice obvykle kojí vlastní i cizí mláďata bez rozdílu, lvíčata si také pospolu hrají a společně se od dospělých jedinců (přednostně od své matky) učí lovit. Přibližně ve věku 2 let teritoriální samci vyhánějí dospívající samce ze smečky a ti pak další roky života tráví jako nomádi, dokud se jim nepodaří ovládnout vlastní skupinu samic. Dospívající samice někdy rodnou smečku opouští, daleko častěji v ní ale zůstávají až do své smrti.
Lvice a dvě lvíčata při přesunu

Lvice a dvě lvíčata při přesunu



Potrava

S výjimkou kojení získávají lvi potravu buď lovem, nebo mrchožroutstvím. Většinu jejich kořisti tvoří kopytnatci - pakoně, zebry, buvoli, buvolci a různé jiné druhy gazel a antilop. Zvláště oblíbenou pochoutkou jsou prasata bradavičnatá. Spíše výjimečně se jejich obětí stávají slůňata, žirafy a mladí hroši nebo nosorožci. Taktika lovu lva je založena na neslyšném přiblížení, krátkém pronásledování, strhnutí a usmrcení kořisti prokousnutím hradla a následným udušením. Přibližně v polovině případů členové smečky při lovu spolupracují a mohou si tak troufnout na větší kořist a lovit úspěšněji. Úspěch lovu závisí na celé řadě různých faktorů (denní doba, typ krajiny, druh kořisti, ...), které s rostoucí zkušeností dokáží lvi správně rozpoznat a své šance výrazně zvýšit. Přesto lov zůstává rizikovou záležitostí, kdy za chybu může lovec zaplatit i životem. Tím více je pro lvy přitažlivější získat kořist ulovenou jiným - cizím lvem, hyenou, gepardem či levhartem nebo oběť nemoci - mrchožroutstvím. Ať získají potravu lovem či od jiného, sami či ve spolupráci s ostatními, u mršiny vždy zvítězí sobecké zájmy a přísně se vyžaduje dodržování hierarchie při krmení - první žerou samci, po nich lvice a až nakonec lvíčata. Je-li potravy nedostatek, hladoví nejdříve lvíčata a dospívající jedinci, kteří nemají naději kořist ani ulovit, ani si vybojovat podíl u ostatních. V období hojnosti dokáží spořádat až 35 kg masa na posezení a na lov pak vyrážejí jen jednou za několik dní.
Lvice strhává pakoně

Lvice strhává pakoně



Přirozená nebezpečí

Jako vrcholovému predátorovi dospělým jedincům hrozí od ostatních druhů jen malé nebezpečí. Výjimku tvoří krokodýli při překračování vodních toků a napadení přesilou hyen. Ostatní predátoři představují spíše hrozbu pro jeho mláďata. Sloni a buvoli, jsou-li poblíž jejich mláďata, mají tendenci na lvi preventivně útočit. Setkání se stádem buvolů může pro osamělého lva znamenat velké nebezpečí. Co se týče nemocí, na poklesu stavů lvů se do utčité míry na svědomí nemoci zavlečené do Afriky s domácími zvířaty - psinka a tuberkulóza. Ve lví populaci je také rozšířen vir napadající imunitní systém (obdoba lidského HIV) a v období sucha někdy propukají mezi divokými zvířaty epidemie antraxu (sněti slezinné), nebezpečím je nákaza bovinní tuberkulózou a nemocemi přenášenými domácími zvířaty, zejména psinkou. Lvi se dokáží poměrně dobře vypořádat s nejrůznějšími zraněními, zvláště podporuje-li po dobu rekonvalescence jejich smečka.

Lvi a lidé

Dávno pryč jsou časy, kdy naši předkové se strachem naslouchali řvu lva. S trochou nadsázky bychom mohli říci, že zbytky lví populace dnes s hrůzou čekají v posledních zbytcích divoké africké přírody a poslouchají, jak se k jejich útočištím přibližují zvuky zvuky motorů, stád dobytka a výstřelů z pušek. Díky rostoucím počtům obyvatelstva a stád dobytka, rozšíření moderních palných zbraní a neregulovanému lovu v 19. a v první polovině 20. století lvi z volné přírody do značné míry vymizeli a v hojnějších počtech přežívají v rezervacích, ať státních či soukromých, a národních parcích. Na ochraně lva se podílí celá řada vládních i nevládních organizací Lvi jsou, az na lvy indické (příloha I CITES) zařazeni do přílohy II úmluvy CITES. Klíčovou roli pro poznání významu lvů v ekosystému, jejich života a možných cest jeho ochrany hraje vědecký výzkum. Jako protihráči ochránců a vědců vystupují pasáci dobytka, pytláci a lovci - přes klesající stavy lvů se stále prodávají povolení na jejich odstřel.
Lovec a jeho oběť

"Sportovní lovec" a jeho oběť

Vůči člověku je lev po tisíciletích lovení plachý a ostražitý, většina případů napadení člověka lvem způsobí sám člověk svou neopatrností či vyslovenou hloupostí, někdy se jedná o nešťastnou náhodu. Výjimečně se z důvodů, které zatím nebyly zcela objasněny (stáří, zranění, naučené chování), někteří lvi zaměří na lidskou kořist. Takové případy nejsou dnes příliš časté a lev obvykle zaplatí za svou volbu v krátké době životem.
George Adamson se svými lvy

George Adamson se "svými" lvy

Kromě lvů žijících ve volné přírodě a rezervacích je nezanedbatelné množství jedinců chováno v zoologických zahradách a soukromými chovateli. Díky tlaku organizací na ochranu zvířat, zkušenostem a prosazovaní moderních trendů se podmínky jedinců v žijících v zoologických zahradách stále zlepšují a je kladen zvýšený důraz na podmínky soukromého chovu a dohled na chovateli.
Skupina lvů a turisté

Skupina lvů a turisté

Přežití lvů má dnes ve svých rukou lidská civilizace. Podmínkou je, aby uznalo jejich právo na život a životní prostor a pochopilo význam, který mají pro udržení zdraví a rovnováhy populací divoce žijící zvěře a význam ochrany přírody jako takové.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama