Irský vlkodav

28. ledna 2007 v 14:48 | Bednišška |  PSI - DOGS
IRSKÝ VLKODAV

Irish Wolfhound je mohutný pes aristokratického vzezření
Výška:
psi min. 79 cm
feny min. 71 cm
Barva:
šedá, plavá, bílá, žíhaná, černá a červená

Historie
Původ irského vlkodava je obestřen tajemstvím. Irsko je relativně malý ostrov s krásnou, leč nehostinnou přírodou. Tamní divoká zvířata žila celá staletí v izolaci, podmínky pro vznik nových druhů byly tedy velmi nepříznivé. Irské formy psovitých šelem, včetně vlka, můžeme směle označit jako "ostrovní", tedy drobné, nenápadné a nenáročné. Pokud tedy předpokládáme, že pes domácí vznikl právě z nich, je více než nepravděpodobné, že by největší pes světa mohl být přímým potomkem některé psovité šelmy žijícího toho času v Irsku. Nabízí se tedy jediné možné řešení - import. Dříve zaznívaly názory, že sem byli chrti přivezeni Kartaginci. Mnohem pravděpodobnější ale je, že přicestovali přímo s kočovnými Kelty. Keltská společnost byla velmi vyspělá. Prapředci Irů si potrpěli na lov, hlavně honitbu a na velké, mohutné psy. Zdá se tedy, že cílenou plemenitbou hladkosrstých chrtů, molosů a legendárním psem Cu, vytvořili první jedince tohoto plemene.
První písemnou zmínkou o irčácích je dopis římského konzula Q. A. Symmacha. Zde vyjadřuje dík svému bratru za sedm hrubosrstých chrtů z Irska, které mu poslal darem.
Kontinentální šlechta byla obry nadšena. Senzacechtiví Římaně zneužívali jejich odvahy, síly a nebojácnosti při zápasech v arénách, kde je nechávali bojovat se statnými molossy, divokými zvířaty, gladiátory, nezřídka i proti sobě navzájem.
Stali se nedílnou součástí královských dvorů a šlechtických honů. Pokud chtěl někdo zapůsobit na své urozené přátele, pak k tomu měl vynikající prostředek - tohoto majestátního psa. Díky tomu se rychle šířili po celé Evropě a Asii.
O velké popularitě vlkodavů ve středověku svědčí i patent vydaný roku 1612 králem Jakubem I. Podle tohoto dokumentu musí mít každé hrabství v jeho zemi v držení minimálně dvanáct irských vlkodavů k ochraně před vlky.
Ovšem lovecká technika se neustále zdokonalovala a civilizace rozrůstala a zabírala nová území. Lidé potřebovali pastviny, pole, pracovat v lesích a v této činnosti jim byli divoké šelmy velkou překážkou. Díky tomu byli vlci téměř vyhubeni, v některých částech Evropy dokonce úplně. Nejinak tomu bylo i v Irsku, kde byl poslední vlk zastřelen roku 1766. Spolu s vlky se začali postupně vytrácet i vlkodavové. Situace se vyhrotila natolik, že se dostali na hranici úplného vymření. Tato alarmující skutečnost vedla Olivera Cromwella k udělení zákazu vývozu plemene ze země.
Ve druhé polovině devatenáctého století nastala největší krize v chovu irského vlčího psa. Když už se zdálo, že prastaré plemeno irských legend a písní, zůstane jen součástí historie bujarého šlechtického života, objevil se jako zázrakem na scéně kapitán George A. Graham, který zasvětil obnově plemene celý svůj život. Vyhledal v Evropě několik posledních typických jedinců, které křížil s deerhoundy a žíhanými dogami a vytvořil tak vlkodava, jak ho známe dnes.
Chov v ČR
Zakladatelkou chovu irských vlkodavů v naší republice se stala fenka Carrokeel Mayo. Narodila se v Irsku v roce 1974, k nám byla dovezena ing. Hanou Petrusovou. Paní inženýrka odchovala ve své chovatelské stanici del Monte prvních šest vrhů tohoto plemene u nás. První vlkodaví štěňátka spatřila českou zemi 28.9. 1977. Bohužel se chov ve svém počátku nevyhnul příbuzenské plemenitbě, jejíž následky nás provázejí dodnes. Naštěstí se však kluboví hodnostáři rozhodli těmto problémům otevřeně čelit a změna chovatelského řádu je velkou šancí na lepší časy. Cílem dnešního chovu je zdravý a dlouho žijící vlkodav.
Poslání
V dřívějších dobách byl irský vlkodav využíván k lovu vysoké a černé zvěře, v době pozdější i jako vynikající pastevecký pes. Díky své síle a odvaze dokázal ochránit celé stádo, ovčáka i ovčácké psy před škodnou i zloději. Evropská panství chránil před obávanými vlky a tím si vysloužil i své jméno irish wolfhound ( irish = irský, wolfhound = vlčí pes ).
Do dnešní doby si irský vlkodav ponechal silný lovecký i ochranitelský instinkt. Musím však předznamenat, že nikdy nezaútočí zbytečně. I to je dávný odkaz předků: ovčáčtí a pastevečtí psi neměli nárok na zvláštní stravu ani na odpočinek. Jediným smyslem jejich života byla práce. Dostávali tedy šrot jako dobytek, přísun masa si v případě potřeby zajišťovali sami lovem zajíců a ryb. V noci střežili stádo, ve dne s ním putovali na další pastviny. Takže každý zbytečný útok by pro ně znamenal další výdej energie a podobný přepych si nemohli dovolit. Rovněž riziko poranění bylo příliš veliké. Vlkodav je přirozeně inteligentní a sám rozpozná, kdy zasáhnout.
Dnes se však s vlkodavem lovcem či pastevcem kromě země jeho původu setkáme jen zřídka. Nové tisíciletí přivítalo toto mimořádné plemeno jako sportovní a společenské. Díky své vyrovnané, přátelské povaze je ideálním rodinným psem. Charakteristická je jeho láska k malým dětem. Dokáže k nim být velmi velkorysý a ohleduplný. Nechá si od nich doslova všechno líbit, když už ho moc obtěžují, prostě se zvedne s klidem a přehledem sobě vlastním odkráčí. Je však důležité dětem vysvětlit, že pes je jejich kamarád a ne hračka na dokazování si vlastní síly, jak tomu často bývá. Pes potřebuje mít svůj klid a děti to musí respektovat.
Irský vlkodav je ideálním, nekonfliktním průvodcem při běhání, plavání, jízdě na kole, turistice i vyjížďkách na koni. Někteří z nich se s nadšením pouštějí do závodních kláních na dostihových a coursingových drahách. Také stále roste počet vlkodavů, kteří mají složenou zkoušku z výkonu. Jejich klidná, vyrovnaná povaha a naprostá mírumilovnost je předurčuje k práci canisterapeutického psa.
Standard
Irský vlkodav je mohutný pes aristokratického vzezření. Musí být vyšší, ne však tak těžký jako německá doga a vyšší a mohutnější než deerhound, kterému se jinak celkově velmi podobá. Jeho zjev je harmonickým vyjádřením síly při zachování symetričnosti těla, elegance a pružnosti pohybů. Hlava je dlouhá, nepříliš široká, přiměřená velikosti těla. Oči tmavé měkkého, dobráckého výrazu, uši malé, hladké, složené a nesené jako u greyhounda. Zuby by měly být silné a zdravé, ideální skus je nůžkový, ovšem klešťový je povolen. Krk musí být silný a svalnatý bez volné kůže tvořící lalok. Hrudník je hluboký a prostorný, hřbet rovný. Hrudní končetiny musí být rovné, plece svalnaté, lopatky silné a šikmo uložené. I pánevní končetiny jsou dobře osvalené, hlezna jsou nízko v podkladu uložená. Ocas dlouhý, silný, dobře osrstěný. Srst je tvrdá a hrubá, nejvíce dlouhá nad očima a na spodní straně dolní čelisti. Povolené je zbarvení šedé, plavé, bílé, žíhané, černé a červené. Minimální kohoutková výška psa činí 79 cm, u feny 71 cm, horní hranice není stanovena.
Co se povahy týče, je irský vlkodav klidný, vyrovnaný, trpělivý a inteligentní pes nevtíravých způsobů, k lidem laskavý, k dětem přátelský, pánovi hluboce oddán. Bývá často charakterizován jako "něžný obr". Štěká málo, což ale nijak nenarušuje jeho pověst skvělého hlídače. Své území i své lidi střeží dobře a svědomitě, jen se neukvapuje a zbytečně se neprojevuje ani hlasově ani fyzicky. Vyžaduje-li to situace je schopen nekompromisně zasáhnout, nikoho cizího nevpustí, dokud tak neučiní pán, pak se chová korektně. Dobře a rychle se učí, brzy však ztrácí o výcvik zájem, a tak je třeba stále hledat nové motivace a hry za odměnu. Je schopen naučit se vše, ale nesmíme zapomínat, že vlkodav je prostě svůj a má své vlastní tempo.
Péče
Než se rozhodneme právě pro toto plemeno, je třeba zvážit, zda-li mohu svému psu poskytnout vše, co potřebuje a povede to ke spokojenému životu a soužití nás obou. Irský vlkodav je vzhledem ke své velikosti náročný na prostor a pohyb. Bez větších problémů s ním můžete žít i v menším městském bytě. Je velice přizpůsobivý a "skladný", ale podmínkou je každý den s ním vyrazit někam do přírody na alespoň dvou a ž tříhodinovou procházku. Ideálním prostředím pro irčáka je rodinný domek se zahradou, ale i zde je zapotřebí dodržet schéma procházek. Pes totiž bere zahradu za své teritorium, které zná a "má v malíku", tudíž pohyb v něm omezí na minimum. Také je důležité zvážit finanční možnosti. Vlkodav potřebuje především v období růstu velké množství kvalitního krmiva. V případě onemocnění a léčby se mohou díky vysokým dávkám léků a použitého zdravotnického materiálu vyšplhat náklady do velmi vysokých částek.
I s tím je třeba počítat. Zde bych zmínila i často uváděnou větu: "Když sami vážíte 50 kg a měříte 160 cm, nepořizujte si vlkodava, když bydlíte v sedmém patře bez výtahu." Tato věta vyvolává často úsměv, mnozí oponují, že vlkodav je přece dobře ovladatelný, poslušný pes a zvládne ho i osoba, která pomalu měří to co on. Ale opravdu se může stát, že se váš pejsek někde zraní a bude zapotřebí jej nosit. A to by se za daných podmínek dalo jen stěží. Ale nevěšte hlavu - nezřídka se důvodem stěhování na venkov a změny životního stylu a pracovního místa stává práva touha po vlkodaví společnosti. A věřte, že život s vlkodavem je opravdu jako droga - jakmile jednou okusíte jeho společnost, už nemůžete přestat.
Jinak je to pravý Ir, tedy skromný a nenáročný tvoreček s velkým dobrým srdcem. Údržba jeho srsti není náročná. Čím méně jej koupete (myšleno ze použití šampónu, nikoliv někde v rybníce) tím lépe. Postačí 1-2x týdně pejska důkladně vykartáčovat a alespoň 2x ročně vytrimovat. Péče jako je stříhání drápků, čištění uší a zubů, mytí a krémování tlapek v době solení silnic apod. je stejná jako u všech ostatních psů.
Co dodat závěrem…
….snad jen to, co všichni my, zasvěcení, kteří máme tu čest vlastnit zástupce tohoto královského plemene víme. Vlkodav je úžasná, jedinečná a nezaměnitelná osobnost, která se nedá slovy dost dobře popsat, protože slovo tak nádherné, které by jej vyjadřovalo se nenachází v žádném jazyce lidské řeči. Jeho jemné, klidné chování působí blahodárně a uklidňuje.
Ta spousta citu se na vás přenáší každý den. Je to vyslovený terapeut, který léčí jediným, zato nejsilnějším lékem - láskou. Pravou čistou psí láskou bez sobeckosti a prospěchářství. Vlkodav je nejen krásným a impozantním psem, ale má především nádhernou duši, velké a upřímné srdce a oči, co nedokážou lhát. S vlkodavem získáte toho nejlepšího společníka a průvodce. Opravdového přítele, co nikdy nezradí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama