Bernský salašnický pes

28. ledna 2007 v 14:30 | Bednišška |  PSI - DOGS
Klikněte pro zvětšení obrázku
Historie:
Už podle jména tohoto plemene je jasné, že jejich původ je v okolí Švýcarského Bernu, kde se podle všeho používalo toto silné plemeno už v období středověku, i když tehdy se ještě nedalo mluvit o nějakém standardu, trojbarevné zbarvení se vyskytovalo často, ale objevovali se černobílí i červenobílí psi.
Předchůdci dnešních psů se používali hlavně v okolí Bernu, jak již bylo řečeno, a to k nahánění skotu , jako hlídači na statcích i jako tažní psi vozíků s mlékem. V 19.století, v období industrializace, kdy mnoho lidí odešlo z venkova do měst vydělávat si jako tovární dělníci, se počet těchto psů pochopitelně snížil a dnes jej vlastně známe jen díky skupině švýcarských kynologů. Také díky tomu se tehdy pod jménem Dürrbachští psi začali objevovat na výstavách. Jejich tehdejší název vznikl podle vesnice Dürrbach v kantonu Bern, kde se psi vyskytovali nejčastěji. Jejich plemenný standard vlastně vznikl v roce 1907, kdy se začlo s chovem čistokrevných psů. V roce 1913 bylo plemeno přejmenováno na dnešní název Bernský salašnický pes.
Až do 60.let 20.století bylo toto plemeno mimo Švýcarsko poměrně málo známé, a to mimo jiné proto, že i vystavování bylo víceméně národní záležitostí. Od té doby se začalo o těchto psem mluvit po celé Evropě a dokonce se vozili do USA, ale díky křížení s ostatními rasami došlo v velkému úpadku, kdy psi měli pro své plemeno absolutně netypické vlastnosti, jako nevypočitatelnost, agresivita a odchylky v chování. Ve finále došlo k vytvoření celých 4 poddruhů tohoto plemene - Ježatý appenzellský pes, nižší Entlebušský salašnický pes a Bernský
JACÍ JSOU??
Celkově: Jedná se o dlouhosrstého, tříbarevného, většího než středně velkého, silného a pohyblivého užitkového psa se silnými končetinami, harmonického a vyrovnaného.
Hlava: Silná, lehce klenutá lebka, silný, středně dlouhý čenich, tmavě hnědé oči mandlovitého tvaru, vysoko posazené trojúhelníkové uši, v klidu těsně přiléhají k lebce, silný nůžkový stisk chrupu.
Tělo a končetiny: Silné, kompaktní tělo, zepředu rovné a paralelní. Silný, svalnatý, středně dlouhý krk, pevný a rovný hřbet, nevtažené břicho, široký hrudník, hustě porostlý ocas. Široké postavení silných končetin, krátké zaoblené tlapky, široká , rovnoměrná chůze.
Srst: Dlouhá, rovná, může být lehce zvlněná. Základní barva je sytě černá se sytým červenohnědým pálením na tvářích, na všech končetinách a hrudi. Čistě bílá symetrická skvrna na hlavě, směrem k čenichu se lysina rozšiřuje. Nesmí sahat až ke skvrnám nad očima. Bílá, středně široká průběžná skvrna na krku a na hrudi. Žádoucí jsou dále bílé tlapky a bílá špička ocasu. Přípustná je bílá skvrna na šíji.
Velikost: Výška v kohoutku u psa 64-70 cm, ideální je 66-68 cm. Výška v kohoutku u feny 58-66 cm, ideální je 60-63 cm.
Pobyt venku: Tento pes rád pobývá venku a díky husté srsti a silné konstituci těla mu to nedělá problémy j každém ročním období. Nelíbí se mu v malém prostoru, navíc ani není nutné ho držet v dosahu psí boudy, protože toto plemeno nemá sklony k toulání a raději se drží doma kolem svých pánů. Někdo bude mít námitky ale tento pes štěká málo a nadto nemá lovecký pud, většinou vám nevyhrabe v zahradě díry, i když výjimky (třeba ty naše dvě feny) potvrzují pravidlo.
Děti: Dobře vychovaný pes je rozhodně rodinným zvířetem a dobře si rozumí s dětmi. Je od přírody velmi tolerantní, na křik a pobíhající děti reaguje stabilně a dobromyslně. Samozřejmě si nenechá líbit úplně vše, proto je nutné zvláště u malých dětí dávat na jejich hraní pozor (ale to je asi zbytečné říkat, že?).
Ostatní zvířata: Je to samozřejmě opět o výchově, ale zpravidla se dobře snáší se zvířaty a ostatními psy, vždyť i dřív, když to byl pracovní pes na statku a honil by tam drůbež, asi by ho moc rádi neměli.. :)
Hlídání: Bernský salašnický pes od přírody cítí odpovědnost za své blízké a všechna zvířata patřící do rodiny. K návštěvám bývá přátelský, ale rodině je naprosto věrný a zpravidla se nenechá koupit. Na dům a zahradu pohlíží jako na společné teritorium své smečky a je ostražitý vůči možným vetřelcům. Není to žádný ostrý obranář, ale v nepřítomnosti svého pána se snaží štěkotem a hrozbami udržet návštěvníka mimo své teritorium. Je faktem, že jejich hluboký a mohutný hlas z něj v tomto směru dělá mistra.... Bernský salašnický pes obecně málo štěká, proto když k tomu dojde, raději zjistěte co se děje, protože to má svou příčinu.
Učení: Jedná se o inteligentního psa, který se svému pánovi rád zavděčí. Neexistuje mnoho věcí, které by se nemohl nebo nechtěl naučit, samozřejmě opět vycházím z dobrého chování pána ke svému psovi. Tvrdý výcvik nebo dlouhé cvičení mají na psa spíše opačné účinky. V některých zemích se dokonce používají u policie, protože někteří psi se dokážou naučit pokročilé poslušnosti, stopování a obratnosti. Tito psi většinou postrádají rychlost, ovladatelnost a schopnost bleskové reakce, ale to prostě patří k jejich znakům. Tak jako tak, společná radost ze společného sportování je pro něj na prvním místě.
Když to shrneme, jedná se o nekomplikovaného, vyrovnaného, dobrosrdečného, citlivého, bedlivého, ochranitelského psa, který je navíc přátelský vůči ostatním zvířatům, drží se doma, věrný svým blízkým, ač málo štěká je ostražitý, inteligentní a poslušný. Je to prostě ideální rodinný pes, se kterým se dá provozovat sport pro radost vás obou...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizzie Lizzie | Web | 24. března 2009 v 20:17 | Reagovat

Tohle plemeno jsem si vždycky přála....a teď mám půlroční štěně, Bohouše:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama